Minulý týden jsem psal o „novém“ způsobu, jak nahlížet a učit dějepis. Dnes do teoretického modelu vložím praktickou pomocnou ruku – nabídku cvičení, metod. Připomínám, že informace jsou z knihy The Big Six, v které je prezentováno šest okruhů historického myšlení a práce.
1) EVIDENCE
Pramenům můžeme rozumět, jen pokud rozumíme, co se zrovna dělo ve společnosti. Co se dělo ve společnosti v době pořízení (například) fotografie? Jak nám kontext může pomoci pochopit, jaký byl život lidí na fotografii? Z toho, co víte o tehdejší době, jak asi lidé viděli onu konkrétní událost?
Autoři knihy The Big Six přichází s nápomocným systémem SOURCE, který má sloužit ke konsolidaci porozumění z daného pramene.
Source: odkud to pochází?
Objective: proč to bylo napsáno?
Usefulness: jak užitečné je to pro to, co potřebuješ?
Reliability: jak spolehlivé to je pro to, co potřebuješ?
Context: jak to, co víme, sedí na zdroj?
Evidence: jak můžeš použít tento zdroj jako důkaz?
Prakticky ve třídě lze analyzovat portrét, obraz, psaný dokument, rozhovor, soukromý majetek, artefakty, obrazy, lokace a spoustu dalšího. Zkoumat můžeme širší obrázek, hledat příběh, co se dělo například před pořízením fotky apod. Lze také odhalovat obraz krok za krokem, studenti se mohou ptát na otázky, předpovídat, co bude dál. Výsledným projektem může být tvorba „muzea“ (ve třídě).
2) CONTINUITY and CHANGE
Lze použít například následující metody: v Sequencing the Story of Work jde o spojování na první pohled nesouvisejících karet (obyčejné věci – nový zákon, lidé začínají pracovat). Karty rozdáme mezi studenty do skupin, jejichž úkol je seřadit karty chronologicky. Jako reflexi a kontrolu práce studentů můžeme napsat na tabuli časovou osu, kde studenti popisují změny, nezměněné věci, zlomové okamžiky.
Metoda History as a car trip je metaforou jízdy a ptá se, jaké faktory zrychlují nebo zpomalují jízdu, například hnutí za lidská práva. Co zpomalilo cestu k demokracii během trvání socialistického Československa? Co naopak cestu k demokracii urychlilo? Co nás řadilo do rychlejšího či pomalejšího jízdního pruhu?
3) CAUSE and CONSEQUENCE
Může být vhodné začít hodinu probíráním důsledků. Může to zapůsobit tak, že si studenti uvědomí důležitost tématu, že vzbudíme emoce, zájem.
Hlavním bodem jsou různá cvičení na příčiny a důsledky, nemusí se jednat o nic složitého. Jde o to se ptát na hlavní příčiny, na hlavní spouštěč událostí, na přispívající faktory a pídit se po odpovědi na otázku, kdy přesně začaly „problémy“. Stačí vytvořit jednoduchou tabulkou a dát do ní předcházející otázky.
Stejně lze pracovat s důsledky. Jaký byl okamžitý výsledek? Jaký byl dlouhodobý efekt? Jaký byl ve své době nepovšimnutý důsledek? Opět tabulka, diagram, lze pracovat různými způsoby.
Ale autoři knihy nabízejí i konkrétní metody. První z metod je Champlain and Change. Jde o práci s kartičkami. Studenty rozdělíme do malých skupin nebo dvojic. Na jednom druhu kartiček jsou příčiny (nebo akce, které vedly k příčinám), na druhém balíčku jsou důsledky příčin. Úkolem je kartičky spojit. Další možností je klasifikovat karty do kategorií, které samozřejmě budou různé, záleží na tématu. Klasicky můžeme dělit na krátkodobé vs dlouhodobé příčiny nebo důsledky, ale samozřejmě je nutné definovat, co znamená dlouhodobé a co krátkodobé.
Další extrémně jednoduchou metodou je Ranking. Úkolem je řadit například tři nejdůležitější důsledky nebo příčiny. A pochopitelně dodat vysvětlení, proč je x hlavní příčina y.
Weighing Causes od the…/doplníte krizi, válku, proces/ je grafické znázornění příčin, jejich propojení a hodnocení. Studenti dostanou papír, kde bude například dvanáct příčin. Lze rozstříhat na karty. Do středu (dalšího) papíru napíšeme jméno krize (války, procesu, události…) a následně se umísťují kartičky podle toho, jak studenti považují příčiny za důležité. Čím důležitější a relevantnější, tím víc uprostřed. Nerelevantní jdou mimo papír. A cvičení by mělo být doplněno i argumentací, obhájení pozic jednotlivých příčin. Cvičení na vyšší úrovni, dělal jsem zatím pouze na semináři, ale stojí za to.
Who or what makes historical change může být jen pětiminutovka, ale taky rozbuška pro diskusi a reflexi. Trojúhelník, kde každý vrchol má jiný význam – jeden vrchol představuje individualitu, druhý skupinu/y, třetí „sociální síly“. Otázkou je, kam studenti umístí své body, do jaké míry může za konkrétní událost jednotlivec, skupina lidí nebo velká sociální síla? Je vznik Československa více dílem Masaryka jako jednotlivce, skupiny lidí nebo obecně neviditelné masy lidí? Samozřejmě mohou studenti umístit jeden bod do celého trojúhelníku, ale podle mě není nic tak jednoznačného, takže doporučuji na každou stranu umístit bod, to znamená jeden bod mezi jednotlivec a skupina, jeden mezi skupina a sociální síla, jeden mezi sociální síla a jednotlivec. Vždy půjde o souboj. Například za vznik Československa může spíš jednotlivec než sociální skupina, proto umístím svůj bod spíš k vrcholu jednotlivec než sociální síla.
4) THE ETHICAL DIMENSION
Praktickou metodou zde může být návrh památníků a jiných památek, jinak se jedná o etické hodnocení, což je spíš pro diskusi, reflexi, nebo esej v psané podobě.
5) HISTORICAL SIGNIFICANCE
První metodou je Sketching significance, kde studenti dělají své vlastní rozhodnutí o tom, co je historicky významné pomocí zvažování kritérií, která jim pomáhají rozhodnout. Mohou řadit více témat podle historické důležitosti a argumentovat.
Klasikou může být „síň slávy“, návrhy na muzea apod.
Zajímavou metodou na posouzení historické významnosti je i Survival in a Hot Air Balloon. Lze jet v papírové podobě, ale stačí i ústní. V zadání se objeví x jmen historických postav (klidně ale může jít o objevy, události…), které spolu sdílí let horkovzdušným balónem. Všichni dohromady jsou ale těžší zátěží než balon snese a pokud nebude x postav vyhozeno, balón havaruje. Horkovzdušný balón tak představuje možnost argumentování o tom, která postava je důležitá a důležitější. Pokud je čas, lze vyhazovat jednu postavu za druhou.
Ranking Topics as the Textbook author je simulací, kdy student je slavný autor, který má napsat kapitolu knihy na téma x, vydavatelství má ale dluhy a nemůže si dovolit platit, tak poprosí o kratší texty jen o pěti nejvýznamnějších událostech či osobnostech. Úkolem studenta je výběr pěti osobností/událostí a následně argumentovat, proč psát zrovna o nich.
6) HISTORICAL PERSPECTIVES
Poměrně jednoduchou metodou, alespoň na vysvětlení studentům, je Writing Historical Fiction. Jde o psaní například deníku nebo dopisu z pohledu určitého člověka, klidně filmový scénář. Vše může pomoct hlubšímu historickému porozumění.
Nejjednodušší formou je ale dobře se ptát. Porovnat dva zdroje. Jeden zdroj podporuje x, podporuje ho i druhý zdroj? V čem je zdroj A dál než zdroj B? V čem jsou zdroje v rozporu? V čem jsou odlišné obrázky?
Podpořit blog a odměnit mě jako autora můžete zde nebo pomocí QR kódů níže. Děkuji.
Tajný Učitel 