Časovou osu jsem většinu učitelského života nepoužíval, možná trochu paradoxně jsem začal až na střední škole. V mé výuce slouží především k opakování, zpřehlednění složité látky, hodnocení a hledání klíčových bodů.
V následujícím textu zkusím popsat šest základních typů časové osy, které používám ve výuce a myslím si, že mohou být užitečné i pro ostatní. Podle mě nutně nepatří pouze do dějepisu, ale to už je na volbě každého učitele.
1) Klasická časová osa
Základní typ osy je přímka, na které jsou data, obvykle i s přidaným popisem o jakou událost jde. Můžeme vylepšit například tím, že přidáme obrázky či fotografie.
2) Časová osa s klíčovými body
Opět jeden ze základních typů, ale cílem zde pro mě není narvat na osu co nejvíce události a dat, ale naopak určím počet událostí, které na osu mohou. Například určit pět klíčových bodů dějin 20. století, vysvětlit změnu a argumentovat, proč je x důležitější než další podstatné okamžiky.
3) Časová osa s grafem
Dlouhodobě se jedná o typ časové osy, kterou používám nejčastěji. Nejlepší bude podle mě vysvětlit tuto osu na příkladu. Představte si osu, která zobrazuje dějiny Československa a našim měřítkem bude míra demokracie – úkol studenta je znázornit, jak se demokracie u nás proměňovala, kdy jsme měli demokracii „nejvíc“ a kdy nejméně. Krom osy a zobrazení zadávám ještě studentům, aby mi do grafu vysvětlili všechny propady a vzestupy, vrcholy a dna.
4) Časová osa s příčinami a důsledky + klíčové body
V následující ose přebírá víc prostoru a důrazu něco jiného než samotná osa a řazení událostí a procesů. Představme si zleva pět obdélníků, které postupně představují: dlouhodobé příčiny, krátkodobé příčiny, klíčové body, krátkodobé důsledky a dlouhodobé důsledky. Nutné je stanovit si, kde je hranice mezi krátkodobým a dlouhodobým. Zatím vše jsem dával studentům za úkol napsat do každého pole tři body s tím, že důsledky a příčiny stačí jen vyjmenovat, ale klíčové body chci rozebrat, vysvětlit, proč zrovna daný bod považují studenti za klíčový.
5) „Před a po“
Časová osa zaměřená na charakteristiku změn. Úkol může být formulován hned několika způsoby, můžeme zadat, aby student zpracoval určitý počet bodů, ale také může učitel(ka) přímo jmenovat klíčové body a student pak zpracovává prakticky pouze „před a po“. Představme si, že zadám pět klíčových momentů 20. století na našem území. Spojíme tak několik cvičení – student vyrábí časovou osu, vybírá důležité události, řadí je. A kromě toho přichází pravděpodobně nejtěžší část. Ke každému klíčovému momentu zpracuje „před a po“, představme si tak například rok 1918 a vznik Československa. Pár bodů student napíše k „před“ a pár k „po“, jedná se o analýzu změny. „Před a po“ znamená samozřejmě před a po klíčovém bodu, před a po klíčové změně. Před vznikem Československa? Vláda Habsburků, hlavní město Vídeň, rakouské zákony apod. Po vzniku Československa? Nové zákony, nová ústava, vlastní měna, demokratický systém.
6) Časová osa s kontextem
Klasická časová osa, která by ale zároveň měla znázorňovat to, co se dělo i jinde ve světě a co bylo po celou dobu stejné. Na klasické časové ose budou události československých dějin, na kontextové časové ose budou události z Evropy a ze světa, čímž můžeme vidět, jak nás ovlivňovalo prostředí.
Podpořit blog a odměnit mě jako autora můžete zde nebo pomocí QR kódů níže. Děkuji.
Tajný Učitel 