Na další skvělou aktivitu do výuky, kterou jsem vyzkoušel hned následující den, jsem narazil na Twitteru na profilu uživatelky „Jazykářka“. Její verze je z hodin angličtiny, já si ji klasicky přizpůsobil pro své potřeby a mezitím vyzkoušel už několikrát v různých ročnících a různých formách. Funguje krásně, jedná se o nástroj, díky kterému můžu v hodinách lehce opakovat. A vůbec nezáleží na předmětu či věku studentů a studentek.

V první části rozdáme studentům papíry, měli by mít čtyři lístečky. Na každý lísteček napíší jeden termín, jméno, událost, cokoliv, co se v daném předmětu probíralo. Každý student tak má čtyři papírky a čtyři pojmy, na každém papíru jeden pojem. To je vše. Kolik papírků a kolik pojmů mají studenti psát, je samozřejmě na Vás.

Na začátku druhé části je dobré studentům vysvětlit, co se bude dít dál, aby se podle toho mohli rozhodnout. Studenti totiž na volný prostor (první lavice; lavice učitele/učitelky…) odloží všechny svoje lístečky s pojmy a zároveň si jiné čtyři lístečky vezmou a vrátí se s nimi do lavic. Vybírají si podle úrovně, kterou si zvolili a právě ty je nutné před odevzdáním pojmů vysvětlit. První úroveň je vysvětlení pojmu, druhá úroveň je spojení pojmů (jak spolu souvisí, jak je lze propojit, například si vezmu pojmy, které všechny souvisí s průmyslovou revolucí a úkol je vysvětlit „cestu“, jak spolu souvisí). Třetí úroveň je „umělecká“, studenti mohou své čtyři pojmy dát do básně, na každý pojem vyrobit haiku, rap battle, pohádku, cokoliv je napadne, třetí úroveň je kreativní. Samozřejmě je možné třetí úroveň vynechat, klidně i druhou a třetí.

Praktická poznámka – pokud mám ve třídě třicet studentů, tudíž většinou, tak jedu po řadách, to znamená, že studenti sedící u okna dávají lístečky na své vlastní místo a berou ze stejného místa, další řady mají zas svá místa.

Studentům necháme čas na práci, mohou pracovat na druhou stranu lístečků. Následně záleží na časových možnostech, zde můžeme klidně končit. Studenti papírky odevzdají a učitel(ka) je může zkontrolovat. Ale pokud je čas, tak nechám každého ve třídě ještě vysvětlit jeden z jejich pojmů, se kterými pracovali. Podle mě se jedná o ideální formu, jak si zopakovat pojmy z výuky za delší časové období. Nebo například z maturitních otázek, to už je na každém. Každý několik pojmů zpracuje a zároveň ještě uslyší dalších x pojmů.

Po dohodě s autorkou přikládám i původní verzi cvičení, třeba vás také inspiruje a aktivitu si poskládáte podle sebe.

„Na tabuli napsali co nejvíc sloves, na která si vzpomněli. V Aj, v infinitivu. Každý si vylosoval 4 slovesa. Věděli, že budou mít 10 minut na práci. Mohli si vybrat, jakou úroveň splní, alespoň jednu úroveň museli splnit všichni.

Úrovně: BASIC: Použij slovesa ve větách (+/-) v Past simple. MEDIUM: Vytvoř dvě souvětí, kde použiješ slovesa (+/-) v Past simple. HARD: Rozmysli, jak propojit všechna slovesa (významem) a vytvoř s nimi věty (+/-) v Past simple. EXPERT: Napiš příběh/rozhovor, použij všechna slovesa v PS. WIZARD: Napiš báseň/píseň, ve které použiješ všechna slovesa v PS.

Názvy úrovní pomohly vymyslet děti. V jedné sedmičce to vyšlo 1:1 experti a medium/basic, v druhé sedmičce to vyšlo 2:1, ale už to byla pátá hodina, tak myslím, že to bylo únavou. Nicméně v obou třídách šly vytvořit skupiny/dvojice tak, aby v každé byl alespoň 1 expert.

Experti nejprve zkontrolovali s těmi, kdo zvolili nižší úroveň, jejich práci a vysvětlili, v čem vznikly chyby, případně mě zavolali na pomoc. Poté se podělili o svůj příběh se skupinou a vypsali pro zbytek skupiny slovíčka, případně na svém textu dovysvětlili pravidla PS.

Kdo chtěl, odevzdal mi na konci hodiny to, co vytvořil, kdo nechtěl, nechal si to pro sebe. Dostanou to ode mě zpátky opravené a s komentářem k opakovaným chybám, případně jim pak posílám nějaké odkazy na cvičení, která by jim mohla pomoci atd.“