Finanční gramotnost

Kdy jindy už má být škola praktická, než při výuce ekonomie? V deváté třídě už žáci chápou, že výuka tzv. finanční gramotnosti pro ně má smysl a proto je i jejich motivace vyšší. Jde jen o to, zájem žáků nezabít nevhodnou teorií ve velkém měřítku, protože téma nabízí velké množství aktivit.

Finanční gramotnost pro mě neznamená nutně čísla a počítání, ale to, že žáci budou rozumět ekonomickému světu kolem nás. To znamená, jak fungují banky, co je potřeba k podnikání, proč čokoláda za 19 korun asi nebude skutečná čokoláda…

Všechny následující postupy byly použity na základní škole v 9.ročníku. V té době mají žáci za sebou výuku jen lehkých příbuzných témat, jako je například v šestém ročník domácí rozpočet a v sedmém ročníku majetek a vlastnictví.

Hra na obchod

Téma: Úvod do ekonomie

Hra, kterou žáci chtějí hrát i další hodinu a po pěti měsících ekonomie se stále ptají, jestli si jí nemůžeme zahrát opakovaně. Zároveň cvičení, které používám na „zaháčkování“ žáků, abych je naladil a namotivoval, že výuka nebude nudná a teoretická. Pravděpodobně nejoblíbenější cvičení u žáků, s kterým jsem kdy přišel do hodiny.

Veškerý kredit jde za Ch.Aidem a autory knihy Cvičení a hry pro globální výchovu 2, kteří jeho metodu zveřejnili (strana 167).

Postup:

  1. Pro jistotu říct žákům, že si mají přinést nůžky, pravítko, kružítko. Učitelův úkol je připravit bankovky – stačí malé papírky s čísly na nich.

  2. V soutěžní hodině na tabuli nakreslit naše „produkty“ a jejich ceny (lepší je připravit si tento a následující bod o přestávce):

  • čtverec (10×10 centimetrů) za 10 „korun“

  • obdélník (10×15) za 20 korun

  • kruh (12,5) za 50 korun

  • trojúhelník (15) za 30 korun

  • vajíčko“ (12,5×17) za 100 korun

  1. Opět na tabuli, viditelně pro žáky, ceny zdrojů:

  • list papíru za 5 korun

  • nůžky za 15 korun

  • pravítko za 25 korun

  • kružítko za 50 korun

  1. Žákům vysvětlit, že budeme hrát hru. Jejich cílem je být nejbohatší. Úkolem je vyrábět produkty znázorněné na tabuli. Učitel je bankéř, který rozhoduje o všem – o cenách, o zdrojích; je to on(a), komu žáci prodávají své produkty a kdo rozhoduje, jestli produkty stojí za to (není povinností bankéře každá výrobek přijmout, pokud nemá dostatečnou kvalitu – všechno měřím a za špatné rozměry dávám žákům jen část z ceny). Žáky vždy upozorním, že budou zklamaní, frustrovaní, ale musí myslet kreativně, „out of the box“, jemně naznačím, že jsem neřekl žádná pravidla…Jen samozřejmě počítám s tím, že mi nebudou krást peníze z banky a zdroje ze stolu (což se mimochodem letos poprvé stalo…).

  2. Teď to speciální a hlavní vysvětlení. Žáci jsou ve skupinách po čtyřech a bankéř jim rozděluje zdroje pro začátek hry. (To znamená, že pomůcky, které si přinesli, odevzdají bankéři nebo dají na prázdný stůl poblíž, aby si později kupovali své vlastní věci.) Rozdělení je možné například následujícím způsobem:

  • Stůl číslo 1 má jen 2 papíry a 5 korun

  • Stůl číslo 2 má 4 papíry, nůžky a 10 korun

  • Stůl číslo 3 má všechny zdroje a dost peněz

  • Stůl číslo 4 má 2 nůžky, 2 kružítka, 2 pravítka, 80 korun, ale žádný papír

(Další hodinu je pochopitelně nutná reflexe a vysvětlení, které je jednoduché – první stůl je ve skutečnosti například Somálsko, nemá ani přírodní zdroje (papír ve hře), tak ani infrastrukturu a průmysl (nůžky, pravítko, kružítko). Stůl číslo 3 je USA – přírodní zdroje, průmysl i peníze, vše připraveno. Zvláštní jsou pak některé moderní státy – peníze a průmysl je, ale nejsou přírodní zdroje. Do této kategorie by mohla pravděpodobně zapadnout i ČR.)

  1. Hru hrajeme až do zazvonění. Ideální by byla dvouhodinovka. Důležitou rolí se během hry stává postava bankéře – musí reagovat. Podmínky hry se neustále mění, vše je nutné hlásit. Například žáci dělají jen čtverce, trh je plný a cena musí jít dolů. Některý stůl může objevit nové „ložisko“ papíru. Některý stůl napadne vzít si půjčku (což se mi ale ještě nestalo; jedna skupina mi ale nabídla reklamu pro mou banku po celém jejich státě a další skupina mi nabídka recyklovaný odpad – papír). Ve „Francii“ může proběhnout stávka, tak stačí sebrat na pět minut nůžky! Výborné a moje oblíbená úprava hry je vložit do hry lepící papírky, který zvýší hodnotu papíru, na kterém je nalepen. Takový lepící papírek dám vždy nejchudší skupině, které už ale neřeknu, jakou má papírek funkci. Informaci ale dostane jeden z bohatších států (Velká Británie v 19.století tímto způsobem vytěžila africké státy, „papírkem“ byla ale měď a další kovy).

  2. Další hodiny následující výsledky a reflexe.

Na první pohled možná složitá hra, žáci se ale rychle orientují a zatím u každé třídy byla hra velmi oblíbená. Důležité je dbát na to, komu přidělit roli chudého státu. Dávám ji pravidelně inteligentním (neznamená nutně „jedničkářům“, takové škatulky nepoužívám) žákům, pro které je to výzva a normální hra by je nudila. Až na jeden případ pokaždé vyhrál právě nejchudší stát a v onom jednom případě slečny strávily většinu času stěžováním si na chudobu. Poté jim vadilo, že kluci si nepřinesli pomůcky a „kupují“ si jejich. Skončily druhé.

11.září 2001

Téma: Úvod do ekonomie

Maličkost, ve které chci ukázat praktickou stránky ekonomie a tím i praktickou výuku. A také maličkost, ve které spojím dějepis, ekonomii a pro žáky náročné myšlení. Stačí pustit video z daného dne na stream.cz v pořadu Slavné dny a po videu žákům zadat úkol – sepsat, jaké to podle nich mělo ekonomické důsledky. Stačí 5-10 minut a příští hodinu promluvit o výsledcích.

Podobné úkoly lze dělat častěji s různými tématy – každá válka, kolonizace a dekolonizace, ale například i současné problémy. Za prvé jsou žáci nuceni přemýšlet v souvislostech a za druhé získávají tolik nutný všeobecný přehled.

Založ si bar

Téma: Konkurence

Jednoduché cvičení pro dvojici žáků na 15 minut. Úkolem je si vymyslet základ podniku – restaurace či baru. Je na učiteli, jestli místem pro podnik určí město, ve kterém škola je, nebo do nejbližšího velkého města.

Nyní není účelem řešit peníze, jen připomínám, aby žáci zůstali v realitě. To znamená, drahé luxusní obklady ano, ale koncert světové kapely každou sobotu těžko. Cvičení dávám předtím, než konkurenci začneme probírat.

Teprve po odevzdání papíru s podnikem a domácím vyhodnocení jim řeknu, ať si představí, že všechny jejich podniky jsou v jedné ulici. Následuje představení podniků a případně doplňující otázky.

Žáci by poté měli říct, co je konkurence a jak konkurenci porazit. Jak vybočit a být speciální. Potom je úkol učitele vyhodnotit, kdo by měl šanci na úspěch a v ulici našich podniků přežil.

Apple Cup

Téma: Konkurence

Další žáky extrémně oblíbená hra a těžce návyková záležitost, která má pro ně jednu výhodu – hraje se online, na počítači. Také další hra, kterou žáci chtějí hrát opakované a někteří ji i hráli doma.

Hru je nutné nejdříve nainstalovat (stačí na jeden počítač) a vyzkoušet si zapnutí a fungování – není to ale žádný problém i díky faktu, že hra je česká.

Ve hře se žáci rozdělí na farmáře a dodavatele do supermarketů. Hraje se v přímém přenosu, všichni soutěží a je to samozřejmě napínavé. První skupina farmářů má své náklady a potřebuje prodat jablka s co nejvyšším ziskem – žáci vidí náklady na obrazovce a nabízí jablka k prodeji na online trhu. Druhá skupina si tak vybírá z jejich nabídky za farmáři určenou cenu a opět za předem určenou cenu prodává do supermarketů. Každé kolo se mění náklady a výkupní cena supermarketů. Učitel je organizátor a kola začíná a končí on. Může také určit, jaké kolo chce – může opakovat předchozí, může dát náhodně, kdy farmáře může postihnout například špatná úroda. Důležité je v půlce hodiny prohodit role, aby se z farmářů stali také ziskuchtiví dodavatelé.

Po mých předchozích zkušenostech je podstatné žákům vysvětlit, aby si při registraci dali jméno a heslo, které si zapamatují – při výměně rolí se totiž budou muset znovu přihlásit.

Hru lze najít zde:

http://cse.cz/hranatrh/?path=hranatrh

Nákup auta

Téma: Obchod

Krátké a praktické cvičení, při kterém dvojice vybírá „správné“ auto, pochopitelně pouze na papíře. Žáci si samozřejmě musí představit, že jim je 18 a více (učitel by měl stanovit pro všechny stejný věk, jinak budou děti zmateni). Jejich úkol je najít finančně výhodnější auto – je rozumné si koupit nové auto nebo starší auto? Určitě někteří žáci budou řešit úkol logicky, to je v pořádku, argumenty beru taky. Ale cílem cvičení je vypočítat výhodnost nákupu auta a tím pádem rozhoduje především to, k čemu přesně auto žáci potřebují.

Parametry:

Nové auto

Starší auto

Spotřeba na 100 kilometrů

6 litrů

15 litrů

Ujeté kilometry za měsíc

800

800

Cena benzínu (litr)

35

35

Cena automobilu

290 000

40 000

V tabulce je vše, co žáci potřebují. Správným řešením je vypočítat roční výdaje (nákup + provoz), pokračovat s počítáním útraty rok za rok. Žáci by pak měli přijít na to, že prvních tuším 7-8 let je výhodnější starší auto, ale od 8-9 je výhodnější nové auto. Logickým vyústěním je tedy vážně otázka „Na co auto potřebují?“. Pokud ho mají na dojíždění 20 kilometrů do práce a zpět a za 5 let si chtějí koupit další auto, protože budou mít rodinu, nemá smysl kupovat si hned po škole nový a drahý typ automobilu a tím se (pravděpodobně) zadlužit. Ale závěry jsou samozřejmě na každém učiteli.

Pro lepší představivost je lepší najít si na internetu dva obrázky – starší typ „škodovky“ a jeden z nových typů.

Podobné cvičení lze samozřejmě udělat na další životní rozhodnutí – například nákup versus pronájem bytu.

Cvičení je ukradeno z příručky ukázek dobrých praxí na středních školách.

Obchodování na burze

Téma: Akcie, banky, podnikání….

Složitější na organizaci, ale žáci tím byli překvapeni. V dobrém slova smyslu. I jeden tatínek za mnou po vyřazení devítek ze základní školy přišel a bavil se mnou o tom, jak s dcerou řešili, jaké akcie koupit.

Princip je samozřejmě jednoduchý – žáci dostanou fiktivní milión korun a investují do akcií. Hru jsem omezil jen na pražskou burzu a pouze akcie. Počet podniků na pražské burze se totiž pohybuje jen kolem 20. Hra v mém případě trvala přesně měsíc.

První problém, který učitel musí řešit je, kdy a jak investovat. Budou žáci nakupovat a prodávat každou hodinu? Co když má někdo dvouhodinovku? Co když má někdo hodinu v úterý a hned ve středu? S žáky jsme to vyřešili tak, že všichni poprvé investovali přímo v hodině, kdy jsme s hrou začínali (kde jsem ji zároveň ukázal postup, jak se na stránku s akciemi dostat a řekl něco o firmách na burze). Dále v průběhu měsíce už žáci investovali každý podle sebe – to znamená, že někdo mi psal emaily každý den; jiný žák chodil do sborovny s papírkem; jedna žákyně vydělala hned první den a už nikdy neobchodovala („kdo bude v plusu, dostane jedničku…“); a jiní investovali jen o první hodině a pak na hru zapomněli…

Druhý problém je opět organizační. Jde o to, jak udělat systém, v kterém bude lehké se pro učitele pohybovat a zapisovat výdělky žáků, jejich koupě a prodeje, zbytkové peníze atd. Tabulku je jednoduché vyrobit, ale co do ní dát?

Minulý rok jsem tam měl:

  • datum, název (firmy)

  • počet (akcií)

  • vstup (za kolik koupili)

  • výstup (za kolik prodali)

  • profit (kolik na dané akcii vydělali/prodělali)

  • a vím, že letos tam budu muset přidat něco jako „zbytek“ (žáci neinvestují vše a pokud obchodují každý den, tak je pak zmatek v tom, kolik jim zbývá neinvestovaných peněz a kolik vlastně mají na „účtu“)

Může se to zdát jako hodně zbytečné práce, pokud žáci píší učiteli email večer, ať jim koupí tu a tu akcii. Ale v minulém roce polovina žáků nakoupila jen v úvodní hodině (to si zapsali sami). Další pak psali v průběhu měsíci jen jednou či dvakrát; jen například 5-8 žáků psalo pravidelně. Navíc učitel nemusí hned zapisovat změny – stačí se domluvit s žáky, že do emailu napíši kolik je momentální cena akcií v době nákupu či prodeje; na internetu pražské burzy jsou samozřejmě ceny z minulých dní, proto stačí zapisovat do organizačního papíru například jednou za týden. Hra je to velmi dobrá a určitě si jí vyzkouším s žáky znovu.

Vlastní podnik

Téma: Podnikání

Vlastní firmu zakládají snad na každé škole v hodinách ekonomie. Jinak to nejde. Projektu věnuji 4 hodiny a část hodiny před zahájením projektu. 2 hodiny tráví žáci na počítačích tvorbou prezentace svého nápadu a 2 hodiny se projekt prezentuje (pokud je ve třídě obvyklý počet žáků – nad 20). Hodinu před začátkem tvorby prezentace věnuji projektu například 20 minut – vysvětlím, o co půjde, co po žácích budu chtít a dám jim pár minut na brainstorming, aby příští hodinu na počítačích už přesně věděli, v jakém oboru budou podnikat.

Žáci pracují v malých skupinách – nejlepší jsou dva nebo tři žáci. Nepovolím větší skupinu, než čtyři žáci (a i čtyři žáci se mi zdá moc a povolil jsem to jednou, když projekt byl skutečně obsáhlý). Výsledkem může být třeba 10 skupin, proto je potřeba na prezentaci 2 hodiny.

Každá skupina musí splnit následující požadavky:

  • Jméno firmy

  • Obor podnikání

  • Výroba

    • (pokud prodává skupina pečivo, budou mít i pekárnu nebo jen prodávat?; pokud podnikají žačky v módě, jaké látky použijí?; pokud si kluci založí hernu, jaké počítače a hry použijí? Atd.)

  • Klientela

    • (na koho cílí?Proč?)

  • Konkurence

    • (nutnost zjistit skutečnou konkurenci v okolí a vysvětlit, v čem bude projekt žáků „lepší“ nebo jiný)

  • Financování

    • (najít skutečný úvěr, případně hypotéku, na internetu od české banky a sepsat podmínky – dnes velmi jednoduché, každá banka má na internetu online výpočty svých podmínek na úvěry)

  • Lokalita

    • (kde budou podnikat? Opět žáci hledají skutečně nabídky na internetu a přemýšlí, které místo bude lepší a finančně výhodnější)

  • SWOT analýza

    • (nutné předem vysvětlit a vyzkoušet, v našem případě jednoduché, protože SWOT analýzu používám jako metodu výuky například i v dějepise – žáci tvoří SWOT analýzu komunismu například)

  • Powerpointová prezentace

    • (bez slušné prezentace úspěchu nedosáhnou; žáci chodí na svou prezentaci i patřičně oblečení – slečny od bio potravin přišly v montérkách, bylo i kvádro například…)

Banány, čokoláda, kalhoty…

Téma: Globalizace, Fair Trade

Název odpovídá tomu, čemu se bude cvičení věnovat. Holky můžou řešit kalhoty, kluci fotbalové míče, ale čokoláda nebo banán nikdy nezklamou.

Cílem cvičení je ukázat na jasném příkladu, co je globalizace v praxi, jak funguje a jaké má důsledky. Práce probíhá ve skupinách.

Postup:

  1. Jednoduché otázky – „kolik stojí kilo banánů? Kolik stojí jeden banán?“

  2. Žáci se zamyslí nad tím, co vše částka za jeden banán musí pokrýt a mezi koho je částka rozdělena. Výsledky ve skupině zapíší. Učitel na tabuli napíše realitu.

  3. Žáci mají na tabuli 7 částí, mezi které je částka rozdělena. Jejich úkolem je nyní rozdělit banán na 7 částí podle toho, kolik si myslí, že činí podíly jednotlivých částí (ať už v procentech nebo přímo částku). Učitel dá žákům čas a poté napíše na tabuli realitu.

  4. Porovnání žákovských variant a reality.

  5. Vysvětlení, co je fair trade.

Řešení:

Cena jednoho banánu je zhruba 5 korun (150 gramů).

Oněch 7 částí a jejich podíly, mezi které je cena jednoho banánu rozdělena, jsou: plantáž (1,36%), vlastník plantáže (9,60%), vývoz (22%), distributor (15,4%), obchod (29,4%), clo (13,2%), DPH (9%).

Cvičení je převzato ze stránek www.nazemi.cz a www.varianty.cz , kde se nachází mnoho podobných cvičení. Případně tam najdete i podrobné vysvětlení, co je fair trade a globalizace a jaké jsou globální problémy.

Další cvičení a hry mám připravené, jen je musím vyzkoušet. O nich budu zase další text v budoucnosti.

Reklamy

Motivace a Kreativita. Kreativita, Internet a Porno.

Otrávené obličeje dětí. Přesně to, co nemám rád. Nutím se odpovědět na otázku, jestli jsem to já, kdo jim dal na obličeje takový výraz. Je poslední hodina, tři hodiny odpoledne. Chvíli se zasmějí, pak jdou zase do své klasické polohy otrávenosti. Holky z devátých tříd. Co to po nich chci, nějaký Stalin, kdo to sakra byl? Mají přece Facebook a Instagram, k čemu komunismus a milióny mrtvých? To už se stalo. Podstatné je, aby jim někdo dal „like“ na fotku. „Jak to jen naaranžovat? Už to mám. Hned jak skončí ta otrava, tak se o přestávce vyfotím.“

Další hodina, další den. Osmáci. Máme probranou Marii Terezii. Vysvětlím, co po nich chci. Básničku. O Marii Terezii, kde bude v rýmech částečně historie, zbytek si mohou vymýšlet a dělat vtípky. Jen ať jsou kreativní. Na projektoru mají návod, šablonu, kdyby je nic nenapadalo. Ale nastane naprostý zásek, někteří jen deset minut přemýšlejí a koukají do zdi. Nejvíce jedničkáři, kteří při testu papouškují moje zápisky z prezentace.

Sedmá třída. „Pane učiteli, Honza kouká na internetu na porno!“

Šestá třída. Vyhledávání na internetu. Úkol: „Zařaď na časovou osu období, kdy žil Homo Habilis.“ „Pane učiteli, já to nemůžu najít!“ „Pane učiteli, tady není žádná časová osa!“.

Za pár generací budou děti chodit do pedagogicko-psychologické poradny a po návratu do školy si budeme na papíře číst diagnózu: digitální demence. Internet nám měl dát svobodu, ale často nás jen omezuje a slouží spíše k našemu sledování. Internet nám měl dát informace, ale dal prostor tolika informacím, že není možné si vybrat a je komplikované, najít skutečné hodnotné informace. Internet nám měl dát vzdělání, ale šíří jen povrchnost a nevzdělanost. Internet měl lidi socializovat, ale dnes je internet plný asociálů uzavřených ve své bublině.

Kam v tom zapadá učitel? Mám dát do testu otázku „Jak by si naaranžovala fotku Stalina, aby měl na Instagramu co nejvíce „likes“?

Je pátek, jdu dělat přípravy na další týden. Znovu stejné, jako minulý týden. Kreativita se musí probudit a vyhledávání informací, nejen pornografie a přihlášení na facebook, se musí naučit. Snad budu přes víkend zacházet s internetem tak, že najdu něco zajímavého pro děti. Povím to během hodiny a třeba místo „porno“ zadají šesťáci do internetového vyhledávače „atentát na Heydricha“.

Hra na rozhodování – Rudolf II.

Po prvních dvou letech ve školství, kdy jsem se hledal, jsem měl relativně kvalitní a zároveň pohodový třetí rok. Přesto nebo právě proto jsem cítil, že potřebuji najít nové metody, trochu oživit zásobník, abych neusnul a neopakoval se s pár osvědčenými zábavnými metodami. Jedna z nalezených metod se jmenoval „Decision game“.

Její vysvětlení zní vlastně dost jednoduše – žáci hrají za slavnou osobnost a v určitých okamžicích vstupují do předem připraveného scénáře, tedy do života oné osobnosti, a určují další životní rozhodnutí. Každé rozhodnutí má své důsledky.

Nejjednodušší variantou se mi zdálo, že připravím možnosti, o kterých budou žáci ve třídě hlasovat. Hra ale nabírá na vážnosti a z pohledu učitele na užitečnosti, pokud se žáci začínají navzájem přesvědčovat, že jejich možnost bude „ta lepší“.

Hru jsem připravil při první možnosti – zvolil jsem osmý ročník a slavnou českou historickou postavu, Rudolfa II. A to je i konkrétní příklad, který Vám představím.

Měl bych zmínit, že hra není pro dějepisné puntičkáře. Má jít především o zábavu a o logické uvažování v rovině příčina – důsledek. V rámci dějepisu na konkrétním příkladu Rudolfa II. si žáci mají uvědomit „maličkosti“ – byli jsme součástí mezinárodního soustátí, souboj protestantů versus katolíků atd.

(V elektronické podobě je trochu problém, jak samotný průběh hry sepsat a znázornit, aby to bylo srozumitelné a přehledné v průběhu hraní. Originál byl psaný rukou na papíře. V této verzi jsou proto použité některé symboly, které odkazují na místo, kam máte „jet“ pro další hraní – cílové místo má symbol zbarvený do červena. Pro správnou úroveň hraní sledujte odsazení řádků a barvu.)

Kurzívou jsou části, které učitel čte pro děti jako reakce na jejich akci, na jejich rozhodnutí. Tučně jsou možnosti, které učitel dává žákům na výběr. Mezi těmito možnostmi jsou pro lepší přehlednost rovnou sepsané reakce učitele, které je samozřejmě nutné přeskočit při hraní. Teprve pokud jsou zvolené, učitel je čte. Chvílemi bude samozřejmě nutná improvizace…

Začátek hry:

V Čechách, Rakousku a Uhrách vládne tvůj rod, Habsburkové. Tvůj děda, Ferdinand, si poradil s proradnými Čechy, protestanty, a porazil jejich povstání. Tvůj otec ale nebyl jako děda, chtěl klid a s českými nekatolíky se dohodl na míru – rovnosti náboženství. Smlouvu, nazývanou, Česká konfese, ale nestihl podepsat. Umírá…

První rozhodnutí.

Jaké si zvolíš hlavní město?

a) Praha

b) Vídeň

c) Pešť

A) PRAHA

Češi tě milují. Konečně mají naději na splnění svých snů.

Z Prahy chceš udělat hlavní město Evropy. Jak toho dosáhneš?

  1. zaútočím na vedlejší země

          Jak seženeš peníze? ×××

  1. postavím velkolepé památky v Praze

          Jak seženeš peníze? ×××

  1. pozvu do Prahy vědce, umělce, papeže

          Jak toho dosáhneš?

          a) zaplatím jim ze státní kasy

          b) budu doufat, že přijdou a spoléhat na své jméno, jsem přece císař

            Někteří přicházejí. Úroveň Prahy se zvyšuje, ale rozhodně není hlavním městem Evropy.

            Cíl nesplněn.

          c) zaplatím jim z kasy Habsburků, osvobodím je od daní

           Umělci z Evropy se ženou do Prahy. Je jich moc. Od celebrit jako Kepler nebo Brahe, až po podivné existence hledající nesmrtelnost. Blázni! Pořád ale musíš platit. Praha vzkvétá, ale tvoje soukromá pokladna je prázdná a život v luxusu ohrožen. Co uděláš? Co peníze? Tvůj základní život je zajištěn ze státních peněz, kde zatím peníze zbývají. Chceš ale mít něco své pokladně?

                      Chci penízeJak seženeš peníze? ×××

                     Nepotřebuji penízeV zemi je klid, Praha i její občané bohatnou.

B) VÍDEŇ.

V pořádku. Tradiční město Habsburků. Ale trochu nebezpečné, blízko se nachází turecké nebezpečí.

(Jít na €€€, ale číst verzi bez uherské šlechty.)

C) PEŠŤ

Divoká uherská šlechta se spojila s tvým tureckým nepřítelem a blíží se útok. Co uděláš? €€€

a) uteču a zvolím si jiné hlavní město ZPĚT NA „PRVNÍ ROZHODNUTÍ“

b) budu bojovat

      Jak seženeš peníze? ×××

      a) zvýším daně

       V Čechách vypukla vzpoura proti tvému rozhodnutí. Co uděláš?

               a) pošlu armádu, viníky potrestám, hlavní osoby popraví

               Úspěch. Ale Češi tě nesnášejí, odmítají tvou autoritu. Po čase musí přijít další vzpoura.

               b) pojedu do Prahy, uklidnit situaci, jednat o kompromisu

               Češi chtějí potvrdit Českou konfesi za tolerování zvýšení daní po dobu války

                                                 ANO NE

             c) nechám situaci, ať se vyřeší sama.

             Ztratil jsi Čechy, stavy si zvolily nového krále. Na znovuzískání nemáš peníze.

       b) donutím Čechy (a Rakušany) mi pomoc pod výhružkami násilí

       Šlechta s pomocí tvého bratra tě otrávila, byl si nebezpečím pro svou vlastní zemi. KONEC HRY!

       c) poprosím Čechy a Rakušany o pomoc

       Odmítnutí. ZPĚT NA STEJNOU OTÁZKU, BEZ MOŽNOSTI „C“

c) pokusím se jednat

Uhry chtějí samostatnost. Zůstanou uvnitř tvého soustátí, budeš stále císařem, ale nebudeš mít žádnou moc, protože Uhry budou míst vlastní parlament. Oficiálně tedy budou Uhry patřit pod tebe, fakticky budeš ale jen „pán na obrázku“.

                  ANO NE

             ANO – Výborně. Uhry jsou oddáni tvé věci a připraveni na válku. Za svůj stát jsou ochotni položit život. ×××

             NE – Nevycvičení obyvatelé Uher se připravují po boku Turků na největší bitvu historie. 400 000 vojáků se žene na tvou říši. ×××

Druhé rozhodnutí.

Zatím nemáš manželku, ani syna, kterého potřebuješ jako dědice trůnu. Je ti 40 let. Co uděláš?

a) Cože? Směšná otázka. Budu si dál užívat život.

      Jsi přítěží. Neplníš své povinnosti. Bratr tě zbavuje trůnu. KONEC HRY!

b) Zkusím najít nějaké povolné děvče, služebnou, abych získal potomka

Umíráš na syfilis! KONEC HRY!

c) najdu si ženu z velkého a slavného rodu

            První ženou na výběr je Marie Medicejská, která vládne ve Francii za svého syna; je katolička a podporuje Habsburky. Je jí 20 let.

           Češi novou ženu nemají rádi. Tvoje obliba klesá. Marie, tvoje žena ztrácí moc, vlastní syn ji vyhnal a už jí nechce vidět. Stále ale mladá žena ti dává potomka.

           Druhou možností je Alžběta I., anglická královna, protestantka. Je jí 40 let.

           Češi tě milují! Protestantská královna! Češi neměli nikdy radši svého panovníka. Rodina tě ale nemůže ani vidět – jsi katolík! Jak jsi to mohl udělat? Ovšem panovníka, dědice, se nedočkáš a královna umírá.

Poslední rozhodnutí

Stárneš. Tvůj zdravotní stav se horší. Jak se zachováš? Tvůj bratr by rád začal vládnout.

a) jsem císař, nevzdám se bez boje. Budu dál vládnout

Tvůj mladší bratr chce vládnout. Má podporu stavů v Rakousku, Uhersku a na Moravě! Češi ti nabízí podporu, pokud oficiálně povolíš náboženskou svobodu. Bereš?

                               ANO NE

       NE – Češi vyjednávají s tvým bratrem, ztrácíš další území a už nemáš žádnou moc.

       ANO – Máš Čechy, bratr Matyáš Rakousko, Uhersko a Moravu. Bratrovražedný boj. Bude, či nebude, toť otázka. Budeš bojovat proti vlastnímu bratrovi? To znamená, chceš zpátky Uhry a Rakousko?

                           ANO            NE, nechám si Čechy, bratr může mít Rakousko a Uhry.

               ANO – Bez šance. Češi tě nepodpoří v útočné válce. Navíc ztrácíš autoritu a Češi chtějí jednat s tvým bratrem o jeho podpoře….

               NE – Matyáš Čechy získal, jsi bez trůnu a moci. Vyhrává silnější! KONEC HRY!

b) Dobrovolně předám trůn bratrovi

V klidu dožíváš, máš dost masa a vína. Ale tvůj bratr si přesouvá sídlo a ničí tvůj historický odkaz.