Kriminálka ze základky

Další dějepisný pokus o kombinaci zábavy, učení se znalostí a zároveň i dovedností, kdy žáci kladou otázky, snaží se pochopit souvislosti, příčiny a následky. A „skutečný“ život v minulosti, žádné letopočty a suchá fakta.

09_Reconstruction

Jedná se o absolutně jednoduchou metodu, alespoň v mé verzi. Žákům jsou postupně předvedeny důkazy či spíše indicie a jejich cílem je pochopitelně rozlousknout případ. Lze to udělat v dvaceti minutách, během hodiny nebo v rámci několikahodinového projektu s hromadou mezipředmětových vztahů (ve zdrojích na konci textu je odkaz na stejný projekt v předmětu zeměpis).

Vše může být pojato jako skutečné vyšetřování, učitel může mít rekvizity, „skutečné“ místo činu překryté prostěradlem, já jsem měl například půjčený bílý plášť od kolegy vyučujícího chemii. Úmyslně jsem ho v jedné třídě měl a v druhé ne. A i když šlo o deváťáky, tak přece jen z obleku bylo pozdvižení a celá hodina byla vzata překvapivě vážně a svým způsobem zodpovědněji, i když se z počátku žáci usmívali a chtěli si mě fotit. Pokud jsem já byl ochoten vystoupit ze své zóny komfortu a udělat si ze sebe srandu (a tím něco udělat pro žáky), žáci byli ochotni skutečně pracovat a soustředit se (a tím něco udělat pro mě, učitele). Každý se trochu obětoval.

V našem konkrétním případě šlo o postavu „Ledovcového muže“, který dostal jméno Ötzi. (V krátkosti – jedná se o nejstarší evropskou přirozeně zachovalou mumii starou přes pět tisíc let. Byla nalezena v roce 1991 a její výzkum pravděpodobně stále není uzavřen. Mumie je výjimečná právě svou zachovalostí a pochopitelně i tím, že nikdo neví, co se vlastně stalo..). „Ledovcového muže“ je plný internet i v češtině, takže není těžké se připravit na otázky žáků i pro lidi, kteří ho neznali.

Jak nabídnout žákům jiný zážitek? Stačí žákům dát pár obrázků. To je vše. Osobně jsem vyšetřování rozdělil do několika fází.

  1. Žákům bylo vysvětleno, co se děje – mrtvola, místo činu, jste detektivové a já váš „týpek z chemické laboratoře“. Následně jsem jim ukázal dva obrázky přímo z místa činu a jejich úkolem bylo během pár chvil vytvořit otázky, na které jako detektivové chtějí na konci vyšetřování znát odpověď („Kdo to je? Co se stalo? Proč se to stalo? Jak se to stalo? Byla to vražda?“ …). Následně jsem žáky vyvolával a zapisoval jejich otázky na tabuli.

    01_Body

  2. Další fáze a další detaily, opět prezentovány pomocí fotografií na zdi. Z místa činu jsem přešel do laborky a ukazoval oběť ležící na stole. Ukázal jsem i věci, které byly nalezeny v okolí oběti. Zde se žáci mě, v roli člověka z chemické laboratoře, mohli ptát na detaily, které vyplývají z analýz. Dalším úkolem bylo si psát na papír poznámky, odpovídat na otázky z tabule, měnit je, psát nové otázky.

  3. Další obrázek, takový, který by mohl určit další osud vyšetřování. V mém případě fotografie rentgenu hrudi oběti, v které „něco“ je. Žáci se začínají hlásit, už ví, co se stalo.

    07_XRay

  4. V tento moment jim dávám deset minut, mohou pracovat sami, ve skupinách (maximálně čtyři lidi), záleží na nich. Jejich úkolem je přijít se závěrem, teorií, co a jak se stalo a za deset minut je ústně prezentovat před třídou.

  5. Prezentace jednotlivých skupin, kde mají sdělit své závěry týkající se případu a objasnit vše dosud představené.

  6. Závěr, kdy jsem vyložil věci, na které se žáci neptali, různé zajímavosti. Následně samozřejmě měla následovat realita, co se stalo. V tomto konkrétním případě je to složité, proto jsem jim jen vysvětlit nejpravděpodobnější teorie.

Kratší varianta do hodiny, v které se dvacet minut normálně učíme a zbytek času trávíme řešením záhady, byla méně povedená. Šlo o šestou třídu, třicet žáků. Další faktorem bylo samozřejmě méně času, i já jsem hnal, abychom stihli celou metodu uzavřít. I proto jsem v kratší verzi vynechal skupinovou práci a následné prezentování domnělých závěrů.

Naopak v delší variantě (popsaný postup výše v bodech mi vyšel přesně na 45 minut…) jsem měl klid, za sebou už první zkušenost, oblek, deváťáky se znalostmi a dovednostmi, za svými „zády“ taky fakt, že šlo o suplovanou hodinu a já tak neztrácím čas. A měl jsem během hodiny (žádné řvaní, rušení či naopak nečinnost – i obvykle „stávkující“ žák se zapojil a dokonce poté výsledky sám prezentoval) i s výsledky velkou radost (jedna skupina z šesti přesně prezentovala nejpopulárnější teorii, další dvě byly velmi blízko; a všechny dávaly smysl). Což dokazuje, že tato metoda má smysl a budoucnost v mých hodinách. I proto, že žáci museli přemýšlet, co asi mohl takový člověk dělat v horách, jak žil, co se mu stalo a proč.

Naprosto živě si dokážu představit další případy „kriminálky“ – Albrecht z Valdštejna, Johanka z Arku, mrtvého Jean Paul Marata ve vaně, popravené krále Anglie a Francie, Trockého, Mussoliniho a spoustu dalších, ať už známých či neznámých. Samozřejmě v některých případech se bude muset trochu změnit postup a metoda víc propracovat, částečně sloučit s „Escape room“, metodou, o které jsem psal nedávno – budu muset přidat prameny a žáci s nimi budou pracovat, aby se dostali ke svým závěrům. Velmi mě láká například případ ze středověku, kde by se žáci na pozadí dozvěděli, jak žil obyčejný zemědělec.

A poslední povinnost – „bohužel“ jsem metodu nevymyslel, proto odkazuji na své zdroje. Samozřejmě moje verze si vzala opět jen základní princip.

https://www.activehistory.co.uk/Miscellaneous/menus/history_mystery/otzi/

http://www.geographypods.com/blog/reflections-on-the-ice-man-joint-project

http://www.geographypods.com/the-ice-man.html

Dopis pro ministra školství

Vážený pane ministře,

vzhledem k Vaší dosavadní (ne)činnosti na postu ministra školství České republiky jsem se rozhodl Vám napsat tento dopis. Ačkoliv se jedná o velmi naivní pokus, myslím, že je čas změnit „pravidla“. Pomalu nastává čas občanské neposlušnosti.

Ve funkci ministra školství jste ve velmi krátké době stihl již několikrát selhat, ale také ukázat mimořádnou aroganci a neschopnost vnímat a především pochopit realitu. Místo toho, abyste vzal na vědomí hlas učitelů a navázal s nimi tolik potřebný dialog, nazval jste přes dvacet tisíc učitelů negramotnými a v další fázi jste to omlouval tím, že jsou to učitelé, kteří nechápou realitu. Svou chybu a svou zodpovědnost přenášíte na jiné – opět nechápete, že Vy jste politik a Vy tu jste pro učitele a pro občany České republiky, kterým máte sloužit.

Dále nejste schopen bránit učitele, což jste ukázal nulovou snahou během závěrečných jednání kolem kariérního řádu, ať už v něm byly jakékoliv chyby.

Ano, pravděpodobně dostanou učitelé přidáno značný finanční obnos. O atmosféře ve školství ale mluví i to, že učitelé tomu ve velké míře neuvěří, dokud to nepoznají na vlastním účtu. Ale upřímně? Do jaké míry je to Vaše zásluha? Jedná se jen o sprosté kupování hlasů těsně před volbami.

Chápu, že argument „těsně před volbami“ může být použit i pro Váš nezájem o resort, jen jste z nouze přijmul pozici, o kterou nemáte zájem, ale bude to jen na chvíli, do voleb. Což je nejen ukázka špatného charakteru Vaší osobnosti, ale chyba celé strany ČSSD. Několik měsíců ve funkci a vládě a kde je nějaká koncepce školství?

Pokud žijeme v demokratické vyspělé společnosti, měl byste automaticky ztratit právo na veřejnou funkci už jen tím, že jste byl v Komunistické straně Československa. A to v situaci, kdy jste zažil srpnovou okupaci v roce 1968, kdy jste byl dospělý a kdy už jste měl tituly z vysokých škol.

I vzhledem k působení v politické straně, která neváhala zabíjet občany své vlastní země za jiný názor, bych Vám rád současnou situaci vysvětlil jinak. Pro naše školství jste „Brežněv“ a to v atmosféře naděje, kdy doufáme ve změny. My potřebujeme „Gorbačova“, který ať už vědomě či nevědomě, systém našeho školství změní. Sám dobře víte, že tento „Gorbačov“ přijde a na Vás vůbec nezáleží. Jen to můžete urychlit, než naše země a naše školství začne zaostávat ještě více za zbytkem vyspělého světa.

Všechny výše jmenované důvody by měly vést k Vaší demisi na post ministra školství České republiky nebo alespoň k dalšímu nezdržování se ve školství po volbách. Stejně tak by měla po volbách opustit resort školství Vaše současná strana a uvolnit místo politické straně, která je ochotná k změnám. Udělejte to pro svou zemi a její občany.