Metodika: ruský útok na Ukrajinu z pohledu čtyř médií (+další aktivity)

Úvodní poznámka: následující text a metodika pracuje s dezinformacemi pro vzdělávací účely.

Soubory, které v průběhu textu zmiňuji, budou na konci textu ke stažení.

Dnešní metodika je vyloženě mezipředmětová, použít lze v rámci mediální výchovy a společenských věd, ale například i v angličtině, dějepise. Obecně si myslím, že na předmětu v podobných situacích moc nezáleží. Na chvíli lze odložit i biologii, chemii a další předměty.

Fakt, že ruský útok na Ukrajinu patří do škol a je povinností učitelů informace poskytnout, potvrdilo i ministerstvo školství, když dokonce vydalo doporučení probírat informace ve školách.

Daniel Pražák ve svém tweetu ukázal, jak jsou oficiální školské vzdělávací dokumenty, kterými se školy musí řídit, v souladu právě s poskytováním informací o ruské invazi, tak i s následujícími aktivitami, které najdete dále. Jiným tweetem Dan inspiroval tuto metodiku, která s nim byla i částečně konzultována a dodal nápady, takže je i jeho zásluha, že vznikla.

Ještě v první polovině posledního týdne jsem dával dohromady návod, jak se lze bavit se studenty o možné HROZBĚ ruského útoku. I když k útoku už došlo, většina tipů je stále aktuálních a lze s nimi začít.

Teď už ale k samotným aktivitám a k současnosti. V posledním týdnu přišlo několik upozornění, že se musíme připravit na situaci, kde válka bude vedena nejen klasicky vojenským způsobem, ale i na poli informací, propagandy. Ideální „trénink“ nabízí začátek ruského útoku. Jedno datum, jedna událost. Ale čtyři různé zdroje a jiné pohledy. Metodika nabízí čtyři různé texty ze čtyř různých zdrojů. Rozhlas, Seznam zprávy, Sputnik a Russia Today (jeden zdroj je tedy v anglickém jazyce).

Každý učitel může práci přizpůsobit svým studentům a udělat si ji podle sebe, proto nabízím za tímto příspěvkem mnou zkrácené texty z vyjmenovaných serverů i dlouhé originály. Stejně tak nabízím výběr z několika nápadů na cvičení.

Jedna z možností je klidně volná debata, otázka a odpovědi. Ideálně by však s texty mohla pracovat skupina čtyř studentů, kde každý dostane jeden text a v tomto případě bych dal skupině ještě jedno „protočení“, to znamená, že každý student přečte texty dva (aby jeden student nebyl na text sám a existovala „záloha“). Následuje pracovní list ve formě tabulky.

Tabulka se zabývá jak samotnými médii, jejich majiteli a financováním, tak i tím, jak popisují začátek ruské agrese. Hlavním účelem je zjistit, jaké druhy médií existují, jaké mezi nimi jsou rozdíly v cílech, ve financování a dalších věcech, které je vedou k rozdílnému informování. K tabulce je ideální připojit i diskusi především na téma, proč se vlastně informace na jednu událost liší, jak je možné, že „pravda“ není jen jedna.

Užitečným a důležitým úkolem může být i „luštit“ specifickou dezinformační a putinovskou hantýrku („denacifikace“ Ukrajiny apod.).

Texty můžeme vzít i pouze dva a navzájem je analyzovat a porovnávat.

Nebo můžeme vzít jeden text, z důvodů cvičení kompetencí dezinformační, a ověřovat ho.

Od tématu ruského útoku se můžeme přenést i relativně jinam, i když samozřejmě k souvisejícím událostem – v týdnu bylo osm serverů z dezinformační scény zablokováno, což nabízí opět ideální možnost pro hledání argumentů pro a proti. Existuje a měla by existovat absolutní svoboda slova? Nebo máme lži blokovat? Je správné cenzurovat v podobných časech informace, i když jsou z našeho pohledu nesprávné, ba dokonce lživé? Jaké to může mít důsledky? (A teď nemyslím například strategické informace o pohybu armádu.)

Další možnou aktivitou je rozebírat obálky různých novin ze světa a analyzovat je. Pokusit se rozlišit seriózní média od těch bulvárních. Najít důvody, proč na většině obálek je jedna stejná fotka zraněné ženy, která se stala symbolem prvního dne, a která je mimochodem učitelkou dějepisu.

Pak už záleží na předmětu a zaměření. Můžeme více sledovat historické paralely (především rok 1938) nebo fungování NATO.

Zajímavé je i fungování války v době sociálních sítí. Stejně jako žijeme v bublinách během našich každodenních starostí, tak i během války na Ukrajině zůstáváme jen v jednom proudu. Tomu všemu ještě napomáhá, že máme jasně dáno, kdo je dobro a kdo zlo. Vidíme jen ukrajinské hrdiny, jen ruské ztráty a selhání, Rusové postupují „pomalu“ apod. A v důsledku vše působí optimisticky pro Ukrajinu. Reálně však nevíme, jaké jsou momentální skutečné síly Ukrajiny (i kvůli tomu, že takové informace se pochopitelně nezveřejňují ze strategických důvodů).

Další možnost? Fungování hlavního zpravodajství, které nabízí prakticky jen shrnuté informace z Twitteru (například celé večerní zpravodajství České televize z dne 26.2.).

Soubory (texty, tabulka) jsou ke stažení zdarma zde.

Další rozcestník a informace nabízí i Člověk v tísni zde.

Podpořit blog a odměnit mě jako autora můžete zde nebo pomocí QR kódů níže. Děkuji.

Napsat komentář