Instagram ve výuce

V hodinách jsem zkusil Twitter i Facebook (o tom jindy), tak proč ne Instagram? Pro lidi, kteří se právě probudili z několik let trvajícího spánku – Instagram je sociální síť, kde uživatel sdílí své fotografie. Zjednodušeně.

Proč to využít ve výuce? Protože se jedná o další způsob opakování s přidanou hodnotou, vyzkouší se něco nového, a například se i výraznou měrou přidají mezipředmětové vztahy a snad i mediální gramotnost.

Jak využít ve výuce? Je strašně moc způsobů. Nejjednodušší způsob je obrázek opatřit vlastním komentářem, hashtagy (můžeme brát jako klíčová slova; mohou být v angličtině) a například i komentářem jiných uživatelů sociální sítě, což může fungovat tak, že fotku Karla IV. okomentuje ze záhrobí Jan Lucemburský nebo Churchillův post okomentuje Stalin. Otázkou je, jestli pracovat elektronicky nebo na papíře. Pokud elektronicky, žáci mohou odesílat výsledky učitelovi a obrázky mohou vybírat sami. Pokud na papíře, může učitel dát obrázky podle svého cíle. Super by například bylo, kdyby šlo založit Instagram, kde by se mohli studenti přihlásit všichni najednou a pracovat skutečně na Instagramu a výsledky lze pouštět do světa, kde bych si je jen zkontrolovat. Ale pokud vím, není to možnost a jak to udělat jinak mě zatím nenapadlo (a přivítám jakékoliv nápady, jak vyrábět něco podobného elektronicky a dělat „nástěnku“).

Tak jako tak budete potřebovat template. Vzor, jakýsi formulář, kam to všechno budou studenti nebo přímo vy ukládat. Lze ho najít na internetu, zadarmo i za určitou částku, ale já si vyrobil vlastní, který používám. Do templatu pak jen vložím fotografii, kterou chci využít, rozdám studentům a můžeme pracovat. (Původně jsem prostě vzal fotografii z veřejného Instagramu, v mém příkladě to byl Leoš Mareš. Následně jsem fotografii pořízenou print screenem vložil do malování, ořezal a vše pro mě nepodstatné vymazal. Pak je nutné tento prázdný template uložit. A následně stačí najít fotografii, otevřít vyrobený template v malování, vložit do něj fotografii a uložit jako nový soubor.)

Nejčastěji používám jinak, než jsem popisoval výše. Dám k sobě dvě stejně fotografie a úkol studentů je jednu fotografii popsat dvakrát, pokaždé z jiného úhlu. Dát příspěvek na Instagram z útoku na Pearl Harbor jak z účtu USA, tak i Japonska. Trochu dějepisu, trochu mediální gramotnosti a ukázky, že vše se dá otočit, zneužít a napsat ze svého úhlu pohledu a trochu přispět k pochopení fake news a propagandy. Možná i přemýšlet, kdo píše dějiny. Peloponéskou válku komentujeme jak z účtu vítězné Sparty, tak i Athény mají právo na vyjádření. Lze se o tom pak bavit, diskutovat nebo nechat studenty prohlédnout díla jiných studentů.

Minulý týden jsme tak právě opakovali Peloponéskou válku a někteří studenti popsali obrázky motivačním způsobem, někteří trochu propagandisticky a někteří naopak využili sekci pro komentáře a svá slova ke konfliktu napsal již mrtvý Perikles nebo Leonidas, či naopak budoucí vládce nad řeckými státy z Makedonie. Vše super.

Další možností je samozřejmě zpracovat více fotografií na jedno téma, celé album. Život Anny Frankové, šest fotografií opatřených titulkem a hashtagy nebo například citáty z deníku. Je tedy jasné, že používat Instagram ve výuce nemusí být věc jen dějepisu, ale například i literatury (jak autoři a jejich díla, tak přímo pro postavy), zeměpisu (regiony, města, státy…), společenských věd či jazyků.

Existují ještě další a další způsoby, o kterých se pravděpodobně rozepíšu jindy (až je vyzkouším). Každý si může vymyslet způsob vhodný pro svůj předmět a pro svůj styl výuky. Může na tom být založen celý projekt. Například vzít staré fotografie určitých míst ve vašem městě a jít do města vyfotit stejná místa v současnosti, úplně se pro to nabízí hashtagy. To samé lze uspořádat například při dějepisných (a jiných) exkurzích.

Nebo lze vyrobit krátké instagramové profily určitých postav – čeští králové, prezidenti, oběti komunismu, hrdinové Protektorátu a tak dále. Možností je skutečně mnoho.