Roční volno pro učitele

Před několika týdny začalo hnutí STAN mluvit o (studijním) volnu pro učitele (zde). Je to dobré téma k diskusi, ale následující text nebude tolik o mém názoru, protože to moc nemá smysl, ale spíše o zkušenostech a podmínkách ročního volna pro učitele v zahraničí. Proč nemá smysl psát svůj názor? Protože se jedná o hezkou myšlenku, ale je prakticky neproveditelná v naší zemi. A to hned z několika důvodů. Jako první jmenujme nedostatečný počet učitelů. Pokud máme málo učitelů, asi těžko budeme další stovky až tisíce pouštět na dovolenou. Další je pochopitelně nedostatek financí, protože i učitelé na ročním volnu jsou placení a my potřebujeme například dotovat jízdné, ne vzdělávat lidi. Otázkou je, co by po prosazení sabatiklu, jak se nazývá roční studijní volno, dělaly malé školy? Těžko budou moct pustit dva učitele ve stejnou dobu. Zvládnou pustit jednoho učitele každý rok? Zajímavé by bylo řešit i jaké by byly podmínky pro roční volno a co by se teoreticky stalo, když podmínky nebudou dodrženy.

Myšlenka ročního volna má vlastně jednoduchý důvod. Jde o snahu zmírnit stres, o prevenci před vyhořením. O motivaci do další práce. Všechny důvody potvrzují i výzkumy, stejně tak výsledky ročního volna.

Jaké jsou tedy zkušenosti ze zahraničí? Za jakých podmínek si mohou učitelé vzít roční volno? Jaké jsou finanční podmínky? Začněme s Anglii, kde sabatikl ještě není právně zakotven, ale právě probíhá diskuse a padají první návrhy.

Anglie

Jak jsem psal výše, jedná se pouze o návrh. Učitelé mají dostat rok placeného volna s hlavním cílem udržet zkušené učitele ve třídách. Vládu vystrašil průzkum, v kterém se přes osmdesát procent učitelů přihlásilo k možnosti „uvažuji o změně povolání“, zároveň nastoupilo méně nových učitelů, než se předpokládalo. Jen polovina britských učitelů si myslí, že budou za deset let stále učit.

První podmínkou je mít odpracováno deset let. Druhou je dokázat, že z toho učitelova výuka bude těžit po návratu z volna. Možnosti jsou studování nebo práce v oboru, který souvisí s výukovým předmětem učitele.

Zdroj

Nový Zéland

Asi jediný stát, který má v systému volna pro učitele jiné podmínky. Tou první je, že se jedná pouze o deset týdnů. Zároveň člověk, který chce dosáhnout na toto volno, musí být zaměstnán ve státní škole, pracovat alespoň pět let jako učitel (a minimálně tři roky na státní škole). Tak jako i v ostatních zemích jsou potřeba formální věci, jako souhlas ředitele, mít vystudováno, vyplnit formulář apod.

Zajímavé je, že je to vážně jen pro studijní účely, dlouhodobé školení či práci pro školu. Lze se proklikat ke zprávám jednotlivých učitelů a najít si, že například John Allpress z Green Bay High School si vzal volno, aby nastudoval historii určité školy a vše převedl do online podoby pro komunitu školy. Učitelé si vážně berou volno, aby připravili určité projekty či metody. Martin Burden třeba jen zjišťoval, jak fungují další vzdělávací systémy po světě.

Zdroj

USA (New York)

Ve státě New York existují oficiálně tři důvody pro volno: zlepšit si učitelské dovednosti, zlepšit si zdraví, získat certifikáty. Podmínky jsou z mého pohledu docela rozumné – samozřejmě musíte dodat certifikáty či jakékoliv další „papíry“ ze školení, v prvním případě se odevzdává i určitá závěrečná práce. Pokud chci jít na zdravotní volno, musím mít papíry od lékaře. (Jsou zde i další detailní podmínky týkající se braní si volna před odchodem do důchodu.) Každý učitel, který chce využít možnost volna, musí být členem odborů (UFT).

Výjimkou v New Yorku je časové období, po jaké si může učitel zažádat o volno – jeden rok po čtrnácti letech (jsou zde ale další možnosti, například na zdravotní sabatikl lze jít na jeden semestr už po sedmi letech). Při zdravotním sabatiklu dostávají učitelé sedmdesát procent platu, pokud trvá celý rok, a šedesát procent platu, pokud volno trvá šest měsíců. U studijní volna je to vždy sedmdesát procent platu.

Zdroj

Německo

U sousedů nemají volno pouze pro učitele, ale i úředníky. Hlavní motivací byly výzkumy, které potvrzovaly nutnost rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, správný poměr způsobuje větší motivaci pracovníků. V Německu se nejedná o žádnou převratnou novinku, studijní volno umožňuje zákon z roku 1998 o „sociální ochraně pružné pracovní doby“ a další úpravy z roku 2001 v zákonech o částečném úvazku a pracovních smlouvách, které dávají tuto možnost také. Není to ale povinnost ze zákona. Musí souhlasit zaměstnavatel, takže to může být těžké. Pokud nevyjde volno, má jít zkrácení úvazku.

Naši německy mluvící sousedé nemají jen jednu možnost sabatiklu, ale mají více variant, aby si každý mohl vybrat takovou, která mu bude nejvíce svědčit. Takže například můžete pracovat dva roky na plný úvazek s tím, že další půl rok budete pracovat jen na nižší úvazek, ale plat zůstává stoprocentní. Roky lze i zdvojnásobit – to znamená práce na plný úvazek po čtyři roky a roční volno, zde ale musíte souhlasit s tím, že budete mít ony čtyři roky snížený plat, který vám ale zůstane i během ročního volna. Promyšlené. Ale je jasné, že tohle obnáší už detailní plánování do budoucna a dohoda musí být vyjednána dost předčasně.

Pro Německo je typické, že existuje velké množství variant, které jsou navíc v každé části státu rozdílné. Každý stát má svá pravidla pro rok volna. Ale evidentně to není problém, v Německu má sabatikl už tradici.

Zdroj

Rakousko

Rakousko má samozřejmě dost podmínek pro sabatikl společných s Německem, ale například nemá žádné zákony, vždy se jedná jen o dohodu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem s tím, že šéf(ka) může vždy odmítnout a nebude mít nějaké problémy se zákonem nebo odbory.

Jelikož volno není omezeno jen pro učitele, existuje více důvodů, proč mít volno – další vzdělání, ale i dostavba baráku čí více času pro děti.

Ačkoliv jde o individuální dohodu, chytly se v Rakousku dva hlavní modely ročního volna. První možností je pobírání stejného platu během volna, což ale znamená, že v předchozím období musíte pracovat „přesčasy“ a na volno si napracovat a vydělat dopředu. Druhá varianta samozřejmě počítá se sníženým platem.

Zajímavostí je, že v Rakousku neexistují žádné oficiální podmínky pro to, kdo a kdy může žádat o sabatikl.

Zdroj

Je evidentní, že máme odkud čerpat informace a praktické zkušenosti a ani nemusíme jezdit daleko. Pro mě překvapivě mají sousedé liberální podmínky a naopak USA mají poměrně dost podmínek, formulářů, certifikátů apod., a zároveň New York nabízí volno až po čtrnácti letech, což už asi těžko zachrání učitele, protože vyhoří dřív. Ale jak jsem psal v úvodu, nepřijde mi to jako téma, které by se mělo řešit v České republice, spíš to odnáší pozornost od mnoha jiných a především skutečných problémů.

One comment

  1. Humpolák Olaf · 2 července

    Tenhle obsáhlý vhled do tématu by si měli soudruzi přečíst. Díky za něj

    Liked by 1 osoba

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s