Včera jsem si přečetl, jak škola v Havířově zakázala žákům mobily. A to nejen o hodinách, ale i o přestávkách. Článek můžete najít k dnešnímu dni zde.
V názoru na mobily ve škole jsem si prošel evolucí, stejně jako ve spoustě názorů na jiné nejen školní záležitosti. Když jsem vyšel z univerzity, tak jsem byl samozřejmě proti mobilům ve škole a ve výuce, protože proč bych měl mít jiný názor? Mobily se používají na odesílání zpráv a sociální sítě, a to nemá v hodině co dělat. Nikdo mi nevysvětlil jiné možnosti, nikdo mě neinspiroval a já nic neznal. Po letech samozřejmě „přišly“ různé aplikace, inspirace a nápady z celého světa a já jsem strašně chtěl mobily zkusit využít v hodině, alespoň jednou.
Zkusil jsem to – měli jsme pět mobilů na dvanáct žáků a hráli jsme Kahoot. Všichni museli být nasunutí na jedné straně třídy a sedět i na lavicích, protože jen tak se dal „sehnat“ signál, který byl nejsilnější na chodbě. Hrozné podmínky, kdy jsem věděl, že už mobily nikdy nevyužiji v budoucích hodinách, ale bylo to super. Příště jsme museli celou hodinu na počítače kvůli patnáctiminutové aktivitě, kam nás zas ale přišla seřvat zástupkyně, protože žáci moc prožívali správné či nesprávné odpovědi. To byla základní škola. Teď jsem na jiném místě, kde je k dispozici lepší možnost připojení a tak konečně můžu zkusit mobily v hodinách. Neumím to zatím „správně“, ale zkouším to. Časem to přijde.
Teď už k aktuální situaci. Myslel jsem si, že téma mobily ve škole se už nebude řešit, protože je to přece „jasný“. Jsme v roce 2018. Pak najednou Francie změnila svůj přístup k mobilům. Což se nelze divit, Francie nebo Venezuela, na tom nezáleží, každý socialistický stát nedělá nic jiného, než ničí svobodu ve jménu domnělé rovnosti. Teď přichází epidemie i do naší země.
Zakázat mobil o přestávkách považuji ale za naprosté barbarství, ignoranci a naprosto nulovou reflexi současnosti. A…jo, napíšu to, jako odebrání jednoho ze základních lidských práv. Můžeme to chápat například jako zákaz používat svůj vlastní majetek ve svém soukromém a volném čase (!). Jaký je účel přestávky? Pravděpodobně přesunout se ze třídy do třídy, načerpat energii, což může znamenat svačinu, ale taky dát si prostě na chvíli pauzu. A jakým způsobem kdokoliv odpočívá, je jeho či její soukromá věc, do které by žádný Velký bratr neměl co mluvit. Představte si, ve čtvrtek učím první tři hodiny a čtvrtou mám volnou. Přestávky nestíhám a nestíhal bych je ani v situaci, kdybych neměl dozory. Čtvrtou hodinu si sednu na židli k počítači a pustím si na internetu pár písniček. Proč? Abych si dal na chvíli „nohy nahoru“ a odpočinul si. Ano, taky využívám ve svém volnu na půdě školy internet a moderní techniku. Hrůza, co?!
Znáte všichni situaci, kdy se studenti ve škole musí přezouvat? Nejhezčí situace pak nastává, pokud učitel řve na studenty, ať rychleně mažou do šatny pro jiné boty a přezují se. Učitel pochopitelně nosí boty, v kterých přišel do školy, protože on se přezouvat nemusí. Říká se tomu pokrytectví. A platí to i pro mobily ve škole.
Nehledě na to, že žádný zákaz nepomůže. Velmi často se stává, že autorita (stát, škola…) vydá příkaz, zabalí vše do krásného snového balení s údajně morálně správným cílem, který ale skončí přesným opakem. Prohibice skončí tím, že stát nemá peníze z daní, vznikne mafie prodávající alkohol nelegálně a ještě víc lidí začne pít v soukromí. Zakážete prodávat ve škole sladkosti, tím zničíte bufet a pak si už nelze koupit ani housku se sýrem. A žáci o přestávkách pospíchají do obchodu, aby si koupili sladkost. Krása. Zakážete mobily a…Ano, co se stane? Obávám, že se nestane vůbec nic. Stejně mobily budou ve škole a stejně se budou používat. Jen tajně.
Ano, vstřícný pohled na mobily znamená, že si studenti občas odešlou zprávu. Z mých zkušeností se tak stává snad v osmi z deseti případů v hluchých částech hodiny, například v momentech, kdy vybírám testy. A pak jsou samozřejmě studenti a studentky, kteří si něco pošlou během výkladu nebo cvičení. Je to konec světa? Prostě je dějepis nebo třeba psychologie nezajímá, mají jiné preference a do budoucna vědí, že to nebudou potřebovat. OK. Nic se přece neděje, každý nemusí umět všechno a každý se nemusí zajímat o úplně všechno. Samozřejmě ale existuje určitá hranice, kterou je třeba dodržovat. Zákaz mobilů je ale její absolutní zboření.
Setkat se lze ještě s dvěma případy použití mobilů v hodině. Při první si prostě musím přiznat, že jsem patron nudy a neumím zaujmout. Jo, tvrdá realita. Moje chyba. Pokud k tomu dojde s mobilem nebo bez mobilu, změní to něco? Žádné nové znalosti se u studentů neobjeví ani v jednom případě. A druhá je, že studenti mohou kontrolovat, jestli neplácáme nesmysly, protože monopol na znalosti je pryč. Zrovna minulý týden jsem šel k žákyni „hrající“ na mobilu, ať telefon teď schová. Měla tam ekonomický graf, o kterém jsem před chvíli mluvil, ale z hlavy jsem nevěděl přesná čísla v něm. Oba příklady samozřejmě mohou být „příšerné“ pro některé učitele a učitelky, ale zákaz nebo seřvání nic nezmění. Naopak, v obou případech to byla moje chyba – nejdřív jsem nedokázal zaujmout všechny studenty a v druhé situaci jsem nevěděl statistiku, tak si ji studentka obstarala sama.
Mobil dnes patří už i do klasické výuky a není to jen šílenost alternativní škol, hodin informatiky nebo jen výstřednost pár bláznivých učitelů. Opakovat můžeme prostřednictvím aplikací, nové informace si můžeme najít na internetu a pak s nimi pracovat. Velké možnosti nabízí mobil při různých skupinových pracích. Vzhledem ke kvalitě učebnic to není tak šokující informace. Základ hodiny může proběhnout stále pomocí výkladu a internet může posloužit jen pro doplnění informací na pět minut.
Zase je to ale o mínění veřejnosti a o tom, co píší média. Většina rodičů je pro zákaz mobilů, protože o hodině se přece má učit! Nezažili nic jiného než výklad a to samé očekávají pro jejich ratolesti. Nikdo jim nevysvětlil, co to znamená použít mobil ve výuce. A je úsměvné, pokud si rodiče myslí, že zákaz mobilů ve škole rovná se lepší kvalita výuky a víc znalostí pro jejich děti. (Pochopitelně jsou rodiče, kteří si dokážou představit mobil spojený s výukou.)
Znáte Pink Floyd? Another brick in the wall? Je tam jedna hezká část. „Hey teacher, leave the kids alone“. Minimálně za krátké zamyšlení to stojí, ne? A možná by to měly pedagogické fakulty přijmout jako své heslo a nechat na něj učitele přísahat při promoci.
Tajný Učitel 
Škola nás má učit. Ale ne pouze probíranou látku, ale například také kontaktu s jinými lidmi. Není tedy jedním z důvodů, proč ty školy mobily zakázaly, aby děti měly kontakt mezi sebou a ne jen seděly a hleděly do telefonů? Nemyslím si že důvod je ten, který popisujete, a sice aby žáci jenom poslouchali učitele nebo mu všechno bezmezně věřili bez kontroly. A poznámka k tomu soukromému vlastnictví ve volných chvílích… To bychom mohli napadnout celý školní řád, např. ani dospělí studenti si nesmí do školy přinést alkohol, zbraně, nesmí kouřit, i když je to jejich soukromé vlastnictví a co dělají ve volných chvílích je tak jejich věc. Nic není černobílé.
To se mi líbíTo se mi líbí
Škola nás má učit, souhlasím. A má náš učit něco, co souvisí s reálným životem. A do reálnýho života patří mobil, hledání informací apod. Zákaz mobilu kvůli omezeným kontaktům s jinými lidmi je dobrý možná tak na lyžáku a na prvním stupni. Já jsem se tedy nesetkal s tím, že by děti o přestávce čučely do mobilů a nepovídaly si. To prostě nevím, kde takový děti jsou.
To se mi líbíTo se mi líbí
Řekl bych, že ideální je zlatá střední cesta. O přestávkách mobil vůbec neřešit, ale během hodin, což je pro studenta svého druhu pracovní aktivita, mobil netolerovat. Ono i v zaměstnání, Vás nevyjímaje, si člověk nemůže jen tak vyřizovat soukromé záležitosti. A jsou zaměstnání, kde nelze používat mobil po celou pracovní dobu. Není tedy důvodu proto, abychom studenty nepřipravili na pracovní realitu. Pracoval jsem totiž ve firmě, ve které jsme z bezpečnostních důvodů nemohli mít mobil vůbec u sebe. Totéž platí u řidičů, lékařů během výkonů, herců a tak dále.
Problém ale ukazuje na další rovinu současnosti. A sice piedestalizaci dětí. Jistě nejsem zastáncem tzv. ruské školy a tvrdých metod. Z pozice manažera, který dostane do týmu „produkty“ našeho školství, ale musím apelovat na pedagogy, aby své svěřence připravili nejen vědomostmi, ale aby jim rovněž vštěpovali, že (na pracovišti) je třeba respektovat pravidla (firmy a nadřízeného). V praxi totiž dochází ke komickým situacím, ve kterých si ukřivděný mladý zaměstnanec jen těžko zvyká, že se po něm něco chce a že to něco musí udělat za předem daných podmínek, včetně podmínek bezpečnostních. Řeknu Vám, že mi bylo velmi trapné vychovávat dvacetiletého kluka k tomu, aby respektoval vnitřní pravidla firmy, aby omezil facebook v pracovní době a aby se věnoval své práci. Připadal jsem si jak matka, která po tisící opakuje něco, co má být dávno jasné.
No a nakonec jedna zkušenost učitele, ačkoli pro dospělé. Mnohokrát jsem vedl školení pro velké skupiny lidí. Po asi třetím běhu jsem se rozhodl, že v dalším dni hned na začátku ráno požádám kolegy, aby zavřeli notebooky a odložili mobilní telefony. Proč? Protože v opačném případě se polovina lidí věnovala pracovním věcem, druhá polovina sociálním sítím. Onoho dne, kdy jsem vyžadoval pozornost, se úspěšnost složení závěrečného testu dramaticky zvýšila o desítky procent!
To se mi líbíTo se mi líbí
Ze zlatou střední cestou souhlasím. Využívat k práci, ale samozřejmě hranice a pravidla. To, co popisujete dál, to už prostě souvisí s výchovou, respektem a slušným chováním.
To se mi líbíLíbí se 1 osoba
napadá mě jeden experiment, sice hnusný a pod čarou, ale nechat studenty najít info na internetu, těsně před tím změnit na wikipedii tuto informaci, zjistit kolik studentů to zjistí správně (pravděpodobně nikdo) a pak jim to prozradit a naučit je tak lépe pracovat se zdroji, sám se přiznám, že pokud to není pro mě kritická informace, tak to většinou najdu pouze ne wiki, popř. ověřím na anglické verzi
To se mi líbíLíbí se 1 osoba
Mobily ve výuce jsou skvělé! A těším se, že už brzy budeme mít školní wi-fi s heslem pro žáky. Protože tahat do třídy po schodech dva kufry školních tabletů je nereálné. Pro mě jsou mobily problém o přestávce. Děti (na ZŠ) potřebují o přestávce upustit páru, nejlépe pohyb (aspoň kolem ping-pong či fotbalového stolu), když celou hodinu většinou sedí. Takhle zazvoní a všichni dál sedí jak přibitý u svých mobilů (a to i bez wifi a mnozí bez dat). Při hodině pak jeden po druhém chodí na záchod, nebo alespoň k umyvadlu pro kapesník, nebo něco vyhodit (aby se prošli).Závislost na mobidelch se stává celospolečenským problémem a děti na mobilech každou přestávku není dobrá cesta. Tím netvrdím, že absolutní zákaz je vhodné řešení.
To se mi líbíLíbí se 1 osoba
Díky autorovi, že přesně popsal mé myšlenky. Neuvěřitelné!!!
To se mi líbíLíbí se 1 osoba
Já jsem teda ze školy jenom pár let, maturovala jsem 2015, ale zákaz mobilů mi přijde jako pitomost. Ano, posílala jsem občas smsky o hodinách, když bylo komu, ale není spíš můj problém, že jsem se pak nemusela chytit ve výkladu? (Což se nedělo, protože jsem buď dokázala věnovat pozornost výkladu i mobilu, nebo třeba při matice a fyzice jsem ten mobil prostě nevytáhla, protože to bylo na pozornost náročnější. Pro mě, teda.) Jistěže, pro učitele to mohlo bejt deptající, ale když neumí zaujmout výkladem a je to předmět, se kterým zrovna já nechci mít nic do činění vůbec nikdy v životě, tak… Chci říct, kolik je vtipů na „zase jsem usnul na školení a kolega hrál celou dobu na mobilu“, a to nikomu nevadí? Ale z nějakýho důvodu maj žáci „povinnost“ věnovat pozornost něčemu pro ně absolutně zbytečnýmu. (Já chápu, že to tak je často i v životě, ale zase ocaď pocaď,) A pokud bych byla učitel a někdo se rozhodl celou hodinu bejt na mobilu a nevnímat, tak je na jeho zodpovědnosti, že pak nemusí vědět, která bije. (Párkrát mě někdo nachytal, že mi dal otázku z toho, o čem předtím mluvil, ale já si sice datlovala smsky, ale zároveň jsem vnímala, takže jsem odpovídala dobře. A nikdo mi nic neřek. Podle mě je to dobrej způsob otestování pozornosti.)
A zakázat mobily i o přestávkách je už úplně mimo. Jakožto člověk, kterej do kolektivu zapadl jenom jednou (dva roky na jednom gymplu) jsem byla sakra ráda, že mám aspoň něco, čemu můžu věnovat pozornost a nemusim útrpně čekat na každý zazvonění, řešit, že se se mnou nikdo nechce bavit, a zírat do blba. A když jsem neměla mobil, stejně jsem zírala i o přestávkách do knížky, protože prostě… jak říkám, nezapadám. A těžko by na tom něco změnilo, kdyby se zakázaly knížky (pod lavicí jsem si četla málokdy, ale vim, že knížce bych věnovala daleko větší pozornost než tomu napsání smsky, odepsání na chatu nebo rozkliknutí článku na novinkách, když už). Neoblíbený lidi budou neoblíbený dál a budou mít ještě horší situaci, protože nebudou mít kam zaměřit svou pozornost. A trávit každou přestávku na záchodě taky není úplně super, už proto, že tam pak přitáhnou kvo kvo a povídaj fakt nepěkný věci. (A to říkám jako člověk, kterej i po pár letech na vejšce má problém jít se vyčůrat uprostřed dlouhý přednášky, protože „se to nehodí“, a má tendence se učitelům omlouvat, i když ví, že jim je to jedno. A na základce/gymplu jsem o hodině šla čůrat dohromady tak třikrát a to už fakt hrozila pohroma.)
Nemluvím o situacích, kdy jsem prostě ten mobil musela vytáhnout, protože jsem řešila s mámou, co jak bude po škole (dojíždění, kroužky, kdo vyzvedne sourozence a tak), a vzhledem k jejím časovým možnostem fakt nešlo řešit to zavoláním „až po škole“, ale prostě se to muselo řešit průběžně.
Pardon, že je to tak dlouhý a že že to asi napsaný trochu zmateně, a poněkud kacířsky tady porovnávám mobily s knížkama, ale prostě jsem chtěla říct, že zákaz mobilů je podle mě prostě hloupost.
To se mi líbíLíbí se 1 osoba
Já osobně to vidím na sobě. Zákaz o hodinách chápu, přeci jen třeba zrovna člověk může přeslechnout něco užitečnýho, ale o přestávkách? My si ve třídě teda o přestávkách povídáme a pak jsou dny, kdy jsme na mobilech. To nic nemění na tom, že já si stejně s nikým nepovídám. Sním si svačinu a otevřu si knížku nebo sešit. Nemám si s kým povídat, protože s většinou těch lidí nemám absolutně nic společnýho, navíc radši si stejně něco přečtu. Často potřebuju o přestávce zavolat rodičům a někdy to prostě nejde odvolat na „po škole“. Přiznám se, že jsem se letos zbavila přírodovědných oborů a jsem nejšťastnější na světě. Stejně jsem na všech těch hodinách jen seděla a koukala do blba, četla si, dělala úkoly na jiný předměty nebo byla na mobilu. Zkoušela jsem dávat pozor, ale upřímně… k čemu mi bude umět rozkódovat DNA? Já uznávám, že spoustě lidí to přijde zajímavý a baví je to. Já to třeba obdivuju, protože pro mě je to vrchol nudy, to už mě víc baví vytírání podlahy. Už pár let vím, co vych chtěla studovat a dělat a rozhodně to nebude biologie, chemie nebo fyzika. A jak mám zabít 7 hodin něčeho, co je mi naprosto k ničemu? Já je zabiju knížkou, ale když ji nemám, vezmu si mobil. Takže si myslím, že je to hloupé, protože je tu plno dalších věcí, které umožní rozptylování žáků. Ale knížky samozřejmě nikdo nezakáže (ne, že bych si to přála).
To se mi líbíLíbí se 1 osoba
Síce je tento článok už dosť starý (prechádzam si dnes celý blog) ale nedá mi sa k téme nevyjadriť. Nedávno som bola na pohovore na post učitelky a už na danom pohovore mi bolo prízvukované, že na tejto základnej škole sú mobily zakázané a žiakom ich mám po prvom upozornení brať a doniesť do riaditelne, kde zostanú po zvyšok dňa. Príde mi to trochu pritiahnuté za vlasy, že veľa učitelov sa pri pohlade na vytiahnutý mobil na hodine tvári, ako keby si tam tí žiaci pichali drogy. No predtým, než všetci takto pozerali do mobilov sa cez prestávky hrávali karty a na to reagovali učitelia podobne, takže možno ide iba o to, že si žiaci svoj čas v škole dokážu spríjemniť a to sa asi nesmie.
Na strednej sme za našich čias mali wifi iba vo velmi malej časti budovy a aj tam to viac nefungovalo ako fungovalo, čiže vtedy ma mobil až tak nelákal, ale vela hodín som aj tak strávila ignorovaním výkladu učitela, pozeraním do blba alebo kreslením si do zošita. Na výške to bolo podobne ale na mnohých hodinách som ten nekonečný čas kedy som sa na nudný výklad nedokázala sústrediť aspoň skrátila pozeraním do mobilu. Na druhú stranu boli hodiny, kedy som na mobil nemala čas ani pomyslieť, či už preto že sme museli zbesilo písať poznámky alebo robili nejakú zaujímavejšiu činnosť, aktivity či aspoň vyplňali cvičenia.
Nemyslím si, že učitelom by malo byť jedno, že nejaký žiak sa snaží stráviť celú hodinu na mobile, ale zároveň by to malo slúžiť ako reflexia jeho výkonu. Nie každý moment každej hodiny dokáže byť zaujímavý, ale ak všetci pozerajú do mobilu alebo aspoň tupo hladia do steny, asi to znamená, že učitel robí niečo zle.
A zákaz mobilov cez prestávky je úplná blbosť. Možno to hovorí niečo o mojej vlastnej závislosti od internetu, ale možnosť skontrolovať si správy alebo nejaké novinky v istých časových intervaloch mi prináša radosť a pokoj.
To se mi líbíLíbí se 1 osoba