Pravěk. Proč zase pravěk?

Pravěk. Proč sakra zase pravěk? Na to poslední dobou myslím, ačkoliv mě to ještě nikdy netrápilo. Nemuselo. Pro upřesnění – život člověka v pravěku, nám historicky nejvzdálenější období, se učí student minimálně třikrát (ve čtvrté a šesté třídě na základní škole, a v prváku na střední škole). Je dobré mít základní informace a přehled, to znamená znát význam jeskyně, lovu, venuše, proč lidé byli v neustálém pohybu a naopak proč se usadili, tedy vznik zemědělství a začátek zpracování kovů. A to je skutečný základ, který se lze naučit na základní škole. Učit to na střední škole znamená přidat kenyapitéka a kulturu s vypíchanou keramikou, což ale znamená učit s prominutím blbosti.

Co nám pravěk dal? Co z pravěku používáme dnes? Obdivujeme jeskyně v Lascaux a Altamiře, Venuší se posmíváme, kroutíme hlavou nad údajným tehdejším životem. Oheň. Pes. Ok. To všechno jsem učil i šesťáky. Pravěkem strávím v lepším případě dva měsíce a jsou to stejné dva měsíce, o které za čtyři roky končí dříve maturanti. V ročníku, kde se probírá nejdůležitější období pro dnešek – druhá polovina dvacátého století. A na co se vymlouvají nezodpovědní učitelé? „Chybí nám dva měsíce, poslední ročník je moc krátký.

Můžeme jít i dál. Co nám dal starověk? A ten už nám ale něco dal. Demokracii. Republiku. Architekturu. Písmo. Silnice. Olympijské hry. Divadlo. Vše důležité věci nebo myšlenky, ale zároveň vše učivo základní školy a jít do hloubky znamená opět učit nepodstatné věci, které studenti rychle ztratí z hlavy. Pokud si je vůbec zapamatují.

Středověk? Škoda každého slova. Ani si nedokážete představit ten pocit trapnosti učit Karla IV. v

sedmé třídě na základní škole. Všichni už Karla IV. znají a vy neříkáte nic nového a vidíte, jak každého otravujete. Jan Hus, Jan Žižka, Národní obrození – to samé. A pár dalších témat s nimi, to jsou témata, které žáci probírají „teprve“ podruhé, ale jsou (pochopitelně) protežována na prvním stupni a doma mezi některými rodiči.

Představte si teď studenty. Jak otravné to pro ně musí být? A víte, co je nejhorší? Je to jen můj pocit, ale právě takhle, učením (se) zbytečností, se přesně ničí alespoň trochu pozitivní vztah k historii a dějepisu. A co může být horší, než učit se zbytečnosti? Učit se zbytečnosti opakovaně. A když už se dostanete k moderním dějinám, tak už mohou mít studenti k dějepisu a dějinám negativní vztah. Ale možná budou znát kulturu s vypíchanou keramikou. A to se vyplatí…

Stačila by jediná věc. Na střední škole v prvním ročníku „sfouknout“ pravěk, starověk a středověk rychle, do Vánoc, nejpozději do konce prvního pololetí na konci ledna. Jde to? Samozřejmě. Jen se musí chtít. Stačí neprobírat obsáhle celé epochy, ale jen dvě témata a jejich proměnu v průběhu daných epoch. První téma: život obyčejných lidí. Druhé téma: forma vlády, pod kterou tito lidé žili. A pak začne novověk, kde šlo o vznik občana s právy, které získal přes revoluce a změny forem vlády. Perfektně to navazuje. A studenti tak budou držet „nit“ od začátku dějin, vše si zopakují a látka bude dávat smysl, protože je propojená a protože bude alespoň relativně užitečná.

Zároveň, pokud se bavíme o prvním ročníku, je výše popsaná změna dobrá pro učitele, může se chopit šance a poznat dovednosti žáků. Já například učím pravěk docela rád, stejně tak obecné „fungování“ středověku, a učím to právě teď. Ale vynechávám některé věci a radši trávím čas cvičeními – jednou vyzkouším samostatnou práci s textem, pak skupinovou práci na něčem jiném, pak zas nějakou grafickou metodu atd. Já se dozvím, co studenti umí a jestli jsou například schopni (a ochotni) pracovat ve skupinách, oni si mezitím (snad) zvyknou na mojí výuku a až přijdou složitější věci, budou připraveni. Obě strany vyhrají.

5 comments

  1. Julie Richterová · 9 října, 2018

    Dobrý den, jsem studentka prvního ročníku SŠ. Miluju dějepis a tento problém mi v tom moc nepomáhá. V 5. třídě jsme skočili u Marie Terezie a najednou začali znovu pravěkem, v 9. jsme skočili druhou světovou válkou a znovu začali pravěkem. Takže, tak jak zmiňujete, už do podrobna vím, jaké nádoby vyráběl Homo Sapiens, ale o Pražském Jaru, Miladě Horákové nebo třeba Sametové revoluci nám ještě nikdo nic neřekl.
    Skvělý článek, děkuji.

    Liked by 1 osoba

  2. raději anonym · 17 prosince, 2018

    My jsme na gymnáziu skončili rokem 2001. A jak se to povedlo? Odpověď je jednoduchá – frontální výuka. Jsem vděčný své vyučující, že jsme neztráceli čas kravinami a byli jsme tak dobře připraveni na maturitu, na přijímačky a na studium historie na VŠ.
    Možná vám to nedochází, ale někoho ten pravěk či starověk může bavit. Mě třeba ve škole bavila spousta věcí, ale kdybych nad nimi měl trávit čas doma v rámci samostudia, tak to by se mi nechtělo. Rád jsem si proto poslechl výklad vyučujícího. Ale to se dnes prostě nenosí.

    To se mi líbí

    • tajnyucitel · 18 prosince, 2018

      Já končím rokem 2001. A jak se to povedlo? Odpověď je jednoduchá – nejen frontální výuka. A takhle bych mohl pokračovat. Upřímně nevím, jestli se do toho mám pouštět. Protože Vy už máte svůj názor vybraný. A je to zcela omezený výběr. Vidíte jen na jednu stranu, a už vůbec ne na druhou („možná vám to nedochází“). A i to je právě důsledek frontální výuky a toho, že Vy jste během takové výuky byl otrokem. A navíc šťastným otrokem. Co nějaké přemýšlení? Spolupráce ve skupině je „kravina“? Analýza taky? Práce s prameny? Práce s textem? Argumenty Vám taky moc nejdou.

      Co když Vám dám obrázek kostry? Určíte mi pohlaví? Určíte mi smrt? Povolání? Postavení ve společnosti? Použijete pro to argumenty:

      Na jeden bod jste ale trefil – výklad svědčí líným lidem, kteří nechtějí nic dělat a chtějí být pasivní.

      Sám sebe popíráte. Pokud Vás baví pravěk a starověk, tak proč se Vám to nechce studovat doma? Samozřejmě to není třeba, ale…

      Dochází Vám, že učitelka neměla „učit“ jen Vás, ale i zbytek třídy? Pravděpodobně ne všichni maturovali z dějepisu. Kolik lidí šlo studovat historii na VŠ? To je, mimochodem, přesně ta jednostrannost myšlení, o které jsem psal výše.

      Každopádně děkuji Vám za komentář. Jen potvrdil nevýhody frontální výuky a její důsledky do budoucna pro studenty.

      Hodně štěstí.

      To se mi líbí

  3. raději anonym · 19 prosince, 2018

    Vezmu to popořadě.
    Podle Vás jsem líný, neumím argumentovat a vlastně se nehodím ani na hnůj. Poměrně rychlé odsouzení, ale budiž, Váš názor vám brát nebudu.

    Pokud s Vašim stylem výuky končíte rokem 2001, pochybuji, že toho stíháte tolik, kolik jsme toho stihli my.
    Na druhou stranu, nejsem tak hloupý, jak si o mně asi myslíte, takže je mi jasné, že Vašim cílem není kvantita, že Vám jde především o kompetence. U přijímaček jsou však vaši žáci v nevýhodě. (Otázky z dějepisu jsou i ve všeobecných testech.)

    Váš pohled je také velmi jednostranný. Automaticky předpokládáte, že Váš styl výuky je jediný správný a komu se nelíbí, ten je produktem té hrozné frontální výuky a ,,staré školy“.
    (Mimochodem, je zjištěno, že SPRÁVNĚ VEDENÁ frontální výuka, je v určitých směrech nenahraditelná.)
    Dále, je třeba si uvědomit, že jsou různé typy žáků. Ano přiznávám, konkrétně já jsem nikdy (ani ve školce) neměl rád skupinové práce, projekty a podobně. Proč? Protože při té spolupráci se jednak vyřkne spousta blbostí, které si pak třeba zapamatuju místo toho, co je správně, a taky mi vždy vadilo, že člověk sice dokonale zná jedno téma, ale o tom, co dělá třeba vedlejší skupina už toho moc neví, protože zatímco oni prezentují, moje skupina ještě něco dodělává apod. Dále mi z takových prací vždycky chyběl plnohodnotný zápis, který nikdy nebyl tak přehledný a obsahující vše důležité, jako když byl pořízen z výkladu učitele. Ano, podle Vás jsem patrně šílený, ale kvalitní zápis jsem vždy považoval za jednu z nejdůležitějších věcí.

    Podle mě výklad nesvědčí líným lidem, ale lidem kteří se chtějí něco dozvědět od člověka, který tomu rozumí.

    Pravěk mě začal bavit až na VŠ (měli jsme pouze přednášky – 3 popsané listy teorií z jedné přednášky + prezentace k tomu) a starověk mě nebaví do teď (přes hojnou práci s prameny a texty na VŠ).
    Asi Vás to překvapí, ale nejvíce mě zajímá 20. století. (Což je asi jediná věc, na které se s Vámi shodnu. To ovšem neznamená, že se zájmem dlouhodobě nesleduji Váš blog, jen obvykle nekomentuji, neb je mi jasné, že bych vždy, tak jako teď, narazil.)
    * Z fotografie poznám, díky hrobové výbavě, vše, na co jste se ptal, dokonce bych se podle polohy kostry a typu keramiky mohl pokusit určit i kulturu a tedy období, ze kterého onen člověk pocházel. – Znalosti k tomu potřebné jsem pasivně, jakožto lenoch, přejal během frontální výuky. –

    Fascinuje mě, jak dáváte slovo ,,učit“ do uvozovek. Já vím, dnes je to nemoderní, ale podle mě by měl učitel především učit.


    Víte co, každému prostě vyhovuje něco jiného. Jsou prostě lidé, kteří o věcech rádi V KLIDU přemýšlí, a to např. u té skupinové práce nejde.
    Ale samozřejmě existují i lidé, kterým právě toto vyhovuje – každý je jiný.

    Co mě ale nejvíc zaráží je právě Vaše přesvědčení o tom, že pouze Váš přístup je pro všechny správný. Proto jsem napsal to, co jsem napsal, abyste třeba popřemýšlel nad tím, že to že někomu Váš způsob výuky nevyhovuje nemusí být tím, že už je zkažen frontální výukou, ale že je prostě takový ze své podstaty.
    Na portálu RVP jsem narazil na diskuzi, kde si studenti stěžovali, že nechtějí výuku stylem podobnou té Vaší, ale že chtějí prostě výklad. Bylo jim v podstatě řečeno, že oni sami vůbec neví, co je pro ně dobré a mají být vlastně rádi, že mají tak osvícenou paní učitelku…
    Když si studenti přejí frontální výuku, tak proč jim ji nedopřát, proč to zbytečně lámat přes koleno? Oni chtějí znát fakta, tak proč jim je nedát, proč se snažit ty lidi za každou cenu, ve čtvrťáku na gymplu, rozvíjet? Proč by si měli ta fakta, která potřebují a chtějí znát dohledávat ve svém volnu, když chodí do školy? Protože je to v současnosti trend, upozaďovat význam jednotlivých předmětů na úkor komplexního rozvoje dovedností?
    A jsem zase u toho, co mě jako studenta pedagogiky zaráží nejvíc: Kde se rozvinuli kompetence, těch, kteří je teď tak vehementně chtějí u žáků rozvíjet. Ve škole to prý nebylo, ale někde se to stát muselo.

    Omlouvám se za dlouhý komentář, jiné články už komentovat nebudu, abychom se nemuseli dohadovat.

    Přeji klidné Vánoce a hodně spokojených žáků.

    Liked by 1 osoba

    • tajnyucitel · 20 prosince, 2018

      (Nenapsal, že Vy jste líný, ale chápu ten závěr. Jde o to, že poslouchat a psát výklad je prostě lehký pro žáky a svým způsobem i učitele.)

      Můžete si být jistý, že taky někdy pochybuji a myslím si, že je to poměrně často. Zároveň si můžete být jistý, že výklad je v 95 ze 100 mých hodin. Jen ho nejedu 45 minut, ale většinou 15-20 minut. Opět jistý si můžete být tím, že pokud se jede práce ve skupinách, která je „zmatená“, zápis přijde v plné podobě i tak. Jen například na základce jsem to dělal tak, že jsem zápis přinesl vytištěný (výklad byl klasický). A samozřejmě vím, že každý žák má jiné potřeby – právě proto je v téměř každé hodině výklad a zároveň cvičení, které je v každé hodině jiné, aby si každý jednou za čas našel něco svého. Mimochodem, mám tu někde článek, kde mi sami studenti psali své představy o ideální hodině. I podle toho se řídím. Takže to není tak, že bych jel čistě podle svého názoru. Snad jsem Vás alespoň trochu uklidnil, není to jen „moderní“ (nebo jak to chcete nazvat) výuka, je to kompromis, kde se využívá obyčejný výklad, který je většinou potřebný k tomu, aby studenti mohli plnit následující cvičení.

      Budu rád, když napíšete kritický komentář. Nemám s tím problém, pokud bude v takové podobě, jaký je tento váš druhý komentář. První se mi zdál poměrně ostrý, ostře jsem proto odpovídal.

      To se mi líbí

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s