10 metod, kterými začít a ukončit hodinu

Podle mého názoru je začátek hodiny extrémně důležitý. Když se učiteli nepovede děti přenést z přestávky do hodiny, nic se nenaučí. Když je dobře „nenaladí“, výsledek bude stejný, protože prostě celou dobu budou špatně „hrát“. Konec hodiny má v ideálním případě sloužit k tomu, aby si žák uvědomil, co se během hodiny dělo, co se probralo a pokud možno, aby si něco z toho zapamatoval.

Následující cvičení slouží výše popsanému účelu. Nerozlišuji je na ty, kterými začínám, nebo kterými končím. Mají společnou minimálně jednu věc – jsou jednoduchá a tím pádem trvají pár minut. Když už žáci vědí, co po nich chcete a nemusíte jim to vysvětlovat, nezabere žádná z metod více jak 10 minut.

Zároveň mají cvičení další hodnotu – pokud se něco stane, technický problém, žák nepřinese referát nebo prostě máme čas navíc, přichází nemilý čas improvizovat. Tyto metody mě ale vždy zachrání a tak se nemusím strachovat.

Snad většinu metod lze použít i v dalších předmětech (SPV, zeměpis, cizí jazyky, literatura…).

Žádnou z uvedených metod jsem nevymyslel, jen jsem si je dokázal najít. Pětilístek byl na českém internetu, všechny ostatní jsou z anglicky psaných učitelských serverů.

Pětilístek

Užitečná metoda. Cílem je zopakovat osobnost nebo událost. Pětilístek má 5 řádků. Na první je jméno osobnosti. Na druhém jsou dvě vlastnosti této osoby v podobě přídavných jmen. Na třetím tři slovesa, které daná osobnost „provozovala“. Na čtvrtém věta o osobnosti, která má však pouze čtyři slova. Na posledním řádku je jedno slovo, jakýkoliv slovní druh, které je synonymum prvního řádku nebo osobnost shrne. Pár pětilístků si samozřejmě přímo v hodině musíme přečíst.

Příklad:

Karel IV.

Moudrý Bohatý

Vládnout Stavět Cestovat

Karel IV. měl čtyři manželky.

Císař

3-2-1

Metoda vhodná k jakékoliv aktivitě – videu, textu, obrázku, opakování. Úkolem žáka je napsat tři věci, které si pamatuje z látky. Dvě otázky, které vytvoří ze stejné látky pro spolužáky. A jednu doplňující otázku pro učitele, co ho z tématu ještě zajímá. Nebo klidně jednu věc, která přijde danému žákovi zajímavá.

Lze zase měnit, jak se hodí učiteli: tři stejné věci, dva rozdíly a jedna otázka.

10 slov

Extrémně jednoduchá. Pro mě i extrémně užitečná. Žáci se prostě musí vyjádřit jen v 10 slovech. Zadání by mohlo znít třeba následujícím způsobem: „Váš úkol je si napsat nadpis Průmyslová revoluce, a pod to pomocí odrážek udělat zápis, který ale může mít jen deset slov. Ne jedenáct, ne devět.“ Překvapivě funguje u žáků, které to baví. Pro mě jako učitele to má několik smyslů – cvičí výrobu smysluplných zápisů, opakují, učí se vyjadřovat stručně. Žáci splní za tři minuty a dalších pět minut si můžete číst jejich díla. Zábavnější může být, pokud mají žáci udělat to samé, ale použít patnáct slov. Hned jak to dodělají, to samé, ale jen deset slov. A nakonec pět slov. To je donutí jít naprosto na dřeň a najít to nejdůležitější z látky.

Kiplingova analýza

Držím si dobrých sluhů šestero, ti pečují o mne výborně tak, že jejich jména řeknu vám: Co, Proč, Kdo, a světe div se, Kdy a Kde a Jak.“ Kipling je samozřejmě „ten Kipling“, spisovatel. Tuto básničku napsal a já jí používám ve výuce. Žáci dostanou téma právě končící hodiny (nebo minulé) a musí odpovědět na otázky: Co? Proč? Kdo? Kdy? Kde? Jak? Opět jim to pomůže systematizovat jejich poznatky z hodiny do celku, který jim bude dávat větší smysl a je větší šance, že si něco zapamatují.

Tahák

Opět jednoduché. Možná zábavné. A určitě překvapující. Žáci dostanou malý otrhaný papírek a mají na něj napsat téma, které se zrovna opakuje. Opět přečteme po skončení práce několik výtvorů. Pokud nic jiného, alespoň se žáci naučí napsat pořádné taháky a navíc rukou, k čemuž jsou učiteli shovívavější, pokud je najdou.

Záplava slov

Ani asi už nemusím psát „jednoduché“. Žáci dostanou několik slov – na druhém stupni základní školy například 6-8. Jejich úkolem je slova propojit za prvé tak, aby dávala smysl. Za druhé tak, aby vytvořený text odpovídal tématu. Slova tak mohou být například – Anglie – parní – James – špatné – dobré – zisk. Čím méně vět vytvoří, tím lépe.

Žák vytvoří text, například: Průmyslová revoluce začala v Anglii, kde James Watt zdokonalil parní stroj. Stroje se rychle šířily a svým majitelům přinášely velký zisk, dělníci to však odnášeli špatnými životními podmínkami. Dobré však bylo, že lidé mohli začít cestovat.

Dopis

V závěrečné desetiminutovce žáci píší dopis žákovi, který na danou hodinu chyběl. V dopise mají popsat, co se o hodině dělo a především, popsat probíranou látku, čímž si ji pochopitelně sami zopakují.

Logický řetězec

Metoda jednoduchá, ale cvičení už pro žáky složitější. Cílem je seřadit určité události, díky kterým se mohlo „něco“ odehrát. Jedna věc způsobí druhou, druhá způsobí třetí atd. Lze použít na začátku, kdy se téma ani nezačalo probírat a tudíž žáci musí dostat možnosti k řazení. Pochopitelně lze použít i k opakování. Osobně používám jen v prvním případě – vždy, když jsme látku ještě neprobírali, protože žáci musí extrémně přemýšlet.

Opět příklad: nedostatek půdy v Řecku – lidé upadají do dlužního otroctví – zisk nového území – nevyplatí se pěstovat obilí – příliv levného obilí.

Žáci jen události seřadí – jednoduše k nim napíší číslo. (Skutečné zjednodušené řešení bylo: nejdřív v Řecku nebyl dostatek půdy a úrody, proto museli získat nové území. Z nového území šlo do Řecka levné obilí, a proto se lidem nevyplatilo už obilí pěstovat. Když chtěli začít podnikat v jiném oboru, tak se zadlužili a upadli do otroctví.)

Tenis

Žáci si v rychlosti připraví dvě až tři otázky na probírané téma. Učitel rozdělí třídu na dvě části, které jsou rozděleny imaginární sítí. Následně učitel určí, kdo bude první „podávat“, to znamená – pokládat otázku. Tenista míří, proto i žák míří – vybírá si žáka z druhé strany za sítí, kterému dává otázku. Pokud žák správně odpoví, má jeho strana bod. Pokud neodpoví, má bod strana, která se ptala. Na další otázku se ptá žák, na kterého byla mířena předchozí otázka. A tímto způsobem pokračujeme, dokud nedojde čas. Vůbec nevadí, pokud se otázka opakuje, alespoň se pozná, kdo dává pozor.

Obal knihy

Žák má téma dnešní hodiny namalovat, jako kdyby šlo o obal knihy. Samozřejmě nejde o kvalitu malby, což musí učitel říct hned, protože půlka třídy si vždy stěžuje, že neumí malovat. Jde o myšlenku, nápad. Pokud bylo téma Řecká kolonizace, nakreslí obal, kde bude například mapa s šipkami, kam Řekové pluli a co obsadili. Pokud bude téma Průmyslová revoluce, nakreslí parní stroj nebo komíny z továren. Obal má samozřejmě ještě jméno autora a název knihy.

Advertisements

3 comments

  1. Jan Novotný · Únor 18

    Skvělé!

    Nechtěl byste se podělit, jaké „anglicky psané učitelské servery“ sledujete? Každý tip se hodí 🙂

    J.

    To se mi líbí

    • tajnyucitel · Únor 20

      Díky!

      Samozřejmě se rád podělím, momentálně sleduji následující: „WeAreTeachers“, „TeachHUB“, „Edutopia“. Dřív jich bylo více, ale nestíhal jsem to sledovat. Metody z článku a mnoho dalších lze nalézt zde: http://www.gcasd.org/Downloads/Summarizing_Strategies.pdf . Vždy se někam dostanu i náhodným klikáním, znáte to. Silně ještě doporučuji stránky „kritické myšlení“ v angličtine, kde jsem našel svůj základní balík metod (ale bohužel teď to nemůžu najít…).

      To se mi líbí

  2. Pingback: Co nového na síti (weekly) – Co jsem vyzkoušela

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s