Alternativní osnovy pro dějepis

Jedna věc jsou „moderní“ aktivizující metody, druhou jsou pak nepodstatné učivo. Učivo o polské-litevském státě nezachrání ani nejkvalitnější a nejoblíbenější metody. Proto je nutné nezměnit pouze styl výuky, ale i obsah výuky dějepisu na českých školách.

Je nezbytné znát, kdo byl Hugo Kapet? (Otázkou je, jestli si to žáci zapamatují, i když se to učit budeme. Odpovědí je jednoznačné „NE, pamatovat si to nebudou“.) Nebo je pro výuku o středověku důležitější křesťanství a jeho vliv na životy obyčejných lidí? Vznik měst? A co je nejdůležitější z celé čtyřleté výuky dějepisu? Nalezené kosti v Rusku, které jsou staré tisíce a milióny let? Nebo moderní dějiny dvacátého století?

I kdyby jedna nalezená kost změnila náš náhled na život v pravěku, zůstanou podle mého názoru důležitější moderní dějiny, protože mají větší dopad na náš současný život. Pro nás, Čechy, je navíc téma uplynulých dějin, především komunismu a následujících let, stále aktuální. Dokonce bych si dovolil říct, že více než kdy jindy je aktuální právě dnes – s komunisty v našem veřejném prostoru a (n)ostalgií v životě soukromém.

Návrh na nové osnovy jsem proto začal od moderních dějin, pro které musí být ve výuce prostor na každé základní škole. Učitelé se neustále vymlouvají, že na výuku komunismu v Československu jim už nezbývá čas. Pochopitelně je to naprostá hloupost. Pokud nestíhám, vynechám nepodstatné učivo, abych měl čas na důležité učivo. Učitelé vymlouvající se na nedostatek času pro výuku komunismu tak ve skutečnosti říkají „komunismus v Československu není důležitý a žáci ho znát nemusí“. A nebo hůře: „byl(a) jsem ve straně a nebudu to interpretovat „špatně“, protože komunisti nebyli žádní vrazi a Horáková si trest smrti zasloužila“.

Našel jsem si sešit ze svých studií na základní škole, kterou jsem ukončil patnáct let po Sametové revoluci a můj zápis končí Druhou světovou válkou. Žádný komunismus nebo Studená válka. Co hůř, komunismus se paní učitelka bála probírat úplně – nemám žádný zápis ani o Sovětském svazu. Zápis o nacismu a fašismu je dohromady na půl strany. Stihli jsme probrat nacismus a fašismus za jednu hodinu! (Dějepis mě pochopitelně bavil, mám všechny zápisy a neprodělal jsem žádnou dlouhodobou nemoc.) Pokud stejné způsoby existují do dnešní doby, je to vzdělávací katastrofa nejen z pohledu dějepisáře.

Nové osnovy by proto neměly dát žádnou šanci na podobné výmluvy. Většina devátého ročníku by tak měla patřit komunismu a Studené válce.

Pokud děti škola nezajímá, tak proto, že pro ně není přitažlivá. Moderní dějiny jsou pro děti nejatraktivnější látkou z celé výuky dějepisu. Stačí, aby učitel byl kvalifikovaný a trochu snaživý (=najde videa, fotografie, vymyslí projekt…) a dějepis bude žáky bavit. Největší šancí pro z pohledu dětí zábavnou a zajímavou výuku poskytují právě moderní dějiny.

Osnovy

Důraz není kladen na jména králů a letopočty, ale na lidi, občana a stát (říši, rod, kmen, národ atd.). Důležitější je význam zemědělství, než Nabukadnezar; zámořské objevy vítězí nad Alfrédem Velikým; boj za občanská práva a emancipace žen poráží Josefa Dobrovského.

V každém ročníku jsou tak „stejná“ témata – jak lidé žili a jak jim bylo vládnuto. V 6.ročníku skočíme od tlupy, přes tyranidu až po první pokusy o demokracie. V 7.ročníku jsou již trvalou součástí lidské života státy. Přibývá význam církve. V 8.ročníku jsou lidé nespokojeni a bojují za svá práva – chtějí se stát občanem. V 9.ročníku jsou jim občanská a lidská práva odebrána a vládnou diktátoři. Život lidí se opět změnil. A úkolem dnešního dne je vychovat občany, kteří si nenechají líbit manipulaci a odebrání občanských a lidských práv.

Původně měl být pokus o nový návrh osnov radikálnější, ale nedokázal jsem Druhou světovou válku dostat do 8.ročníku. Není to na škodu, protože vysvětlení Studené války k sobě potřebuje Druhou světovou válku a naopak v osmém ročníku téma totalitních režimů k sobě potřebuje První světovou válku.

Do budoucna ale počítám s dalším pokusem, kdy se zbavím pocitu povinnosti vykládat nejstarší dějiny do detailů (Řecko proti Persii, Řím proti Kartágu, Alexandr Veliký – což jsou témata, která si protiřečí s výše napsaným, ale jsou zajímavá a děti baví).

Pomoc od státu

Další pomocí by byla celková reforma dějepisu. V našem systému si žák projde některými tématy (například celé české dějiny) třikrát – na prvním stupni, na druhém stupni a poté ještě jednou na střední škole. Kdyby se „pohádkové“ české nejstarší dějiny odvyprávěli na prvním stupni, opět by zbylo více prostoru pro moderní (české) dějiny. Václava, Přemysla Otakara a Jana Žižku žáci znají a já jako učitel se cítím při výuce těchto témat zbytečně a trapně. Výuka dějepisu na prvním stupni by tak mohla končit například u Marie Terezie a Josefa II. Následující budování moderní společnosti by se pak probíralo na druhém stupni, učivo by na sebe jednoduše navazovalo.

Detailní osnovy pro zájemce:

(Čísla znamenají počet hodin, kolik bych tématu věnoval. Ve všech ročnících se součet pohybuje kolem 55 hodin, což znamená určitou rezervu pro libovolná témata (lokální historie, kultura..). Respektive spíš počítám s výlety, kinem a dalšími absencemi tříd.)

6.ročník

Úvod do dějepisu

  • Pojmy, prameny, časová osa, periodizace dějin 4

Pravěk

  • Úvod, dělení 1

  • Život lidí v pravěku 2

  • Vznik zemědělství, důsledky 2

  • Doba bronzová a doba železná 2

  • Pravěk na našem území 1

Starověk

  • Úvod, vznik státu a písma 2

  • Mezopotámie

    • Úvod, státy, společnost a kultura 3

  • Egypt

    • Úvod, společnost, kultura, dějiny 5

  • Řecko

    • Úvod, přírodní podmínky, význam civilizace 1

    • Společnost, paláce – nejstarší období řeckých dějin 2

    • Raná tyranida a vznik městského státu 1

    • Kolonizace a její důsledky 1

    • Sparta VS Athény 2

    • Řecko – perské války 2

    • Peloponéská válka 1

    • Alexandr Veliký 2

    • Kultura 2

  • Řím

    • Úvod 1

    • Etruskové a vznik Říma 1

    • Stát a jeho fungování 1

    • Punské války 2

    • Důsledky válek a řešení krize 3

    • Císařský Řím 2

    • Krize a rozpad 2

    • Kultura 2

  • Středověk

    • Úvod 1

    • Stěhování národů 1

    • První středověké státy: Francká říše, Německo, Byzanc 3

7.ročník

Opakování 1

Středověk

  • Společnost a její rozdělení, význam křesťanství 5

  • Boj o investituru 1

  • Islám 1

  • Křížové výpravy 2

  • Dějiny českých zemí

    • Sámova říše 1

    • Velkomoravská říše 2

    • Přemyslovci 1

    • Václav a Boleslav 1

    • Boleslav II., Slavníkovci, Břetislav 2

    • První čeští králové 2

  • Stoletá válka 2

  • Vrcholný středověk – zemědělství, vznik měst 3

  • Kritika církve, papežské schizma 2

  • Objevné plavby 2

  • Dějiny českých zemí

    • Poslední Přemyslovci 2

    • Lucemburkové 3

    • Husitství 4

    • Ladislav Pohrobek a Jiří z Poděbrad 2

    • Jagellonci 1

Novověk

  • Společnost, stavy 2

  • Reformace 2

  • Renesance 1

  • Habsburkové na českém trůně 3

  • Třicetiletá válka 4

  • Čechy po Třicetileté válce, Marie Terezie a Josef II. 4

8.ročník

Opakování 1

  • Občanská revoluce a nové typy monarchií 2

    • Konstituční monarchie – Anglie 2

    • Absolutistická monarchie – Francie 2

    • Osvícenská monarchie – Rusko 1

  • Vznik Spojených států amerických 2

  • Velká francouzská revoluce a Napoleon 6

  • Průmyslová revoluce 3

  • Metternichovský absolutismus 1

  • Národní obrození 2

  • Revoluce 1848 2

  • Emancipace žen 1

  • Technický pokrok 1

  • Německo, Itálie, Velká Británie, Rusko a Francie na konci 19.století 4

  • USA – Sever proti Jihu 2

  • Habsburská monarchie – Bach, vznik Rakouska-Uherska, moderní česká společnost 2

20.století

  • První světová válka 6

  • Pařížská mírová konference 1

  • Totalitní režimy

    • Úvod 1

    • SSSR a komunismus 4

    • Itálie a fašismus 2

    • Německo a nacismus 4

  • První republika

    • Vznik, politická situace, ústava 1

    • Hranice a národnostní menšiny 1

    • Hospodářství a zahraniční politika 1

    • Mnichovská dohoda, Druhá republika a konec republiky 3

9.ročník

Opakování 1

Druhá světová válka

  • Průběh 6

  • Holocaust 3

  • Protektorát 6

Poválečný svět

  • Důsledky války, Hirošima a Nagasaki 1

  • Německo po Válce 1

  • Vznik Studené války (charakteristika termínu) 1

    • Fultonský projev Churchilla, Marshallův plán a Trumanova doktrína 2

    • První berlínská krize 1

    • Korejská válka 1

    • Protesty ve Východním bloku po smrti Stalina 1

    • Druha berlínská krize a stavba Zdi 1

    • Karibská krize 1

    • Vietnam a protesty proti válce (hippies) 2

    • Martin Luther King a JFK 1

    • Dějiny SSSR po smrti Stalina 1

    • Uvolnění, Reagan VS Gorbačov, rozpad SSSR 2

  • Dekolonizace a Třetí svět 2

  • Čína 1

Poválečné Československo

  • 1945 – 1948

    • Politická situace a hospodářství, Dekrety 2

    • Odsun Němců 1

    • Volby 1946 1

    • Přípravy komunistů, Únor 1948 2

  • Komunismus v Československu

    • Upevnění moci

      • Politika 1

      • Odpůrci 1

      • Politické procesy 2

      • Ekonomika a běžný život 2

    • Pokus o reformy

      • 60.léta 1

      • Pražské jaro a Srpen 1968 2

      • Normalizace 3

      • Sametová revoluce 2

      • Václav Havel 1

Česká republika

  • Vznik ČR, privatizace, restituce 2

Reklamy

10 comments

  1. Anonymní · Srpen 9, 2016

    Já jsem zrovna dokončila devítku a probrali jsme studenou válku i komunismus do podrobností. Hodně mi to dalo a jsem za to ráda. 🙂

    To se mi líbí

  2. Josef · Prosinec 8

    Přemýšlím, zda-li připojit komentář k více než rok starému příspěvku. Nicméně, zkusím to – bude se jednat i o takový menší soukromý test (povětšinou se striktně zdržuji komentování čehokoli na internetu).
    Patřím k mladé generaci, je mi jednadvacet, ale při pohledu na osnovy mne zaráží jedna věc a tou je jejich ukončení vznikem ČR a náhledem do „divokých devadesátek“. Nebylo by vhodné probírat domácí i světové dějiny po rozpadu SSSR až třeba do doby dejme tomu deseti let nazpátek? Co si budeme nalhávat, i rok 2007 je už dnes historie a pro současné osazenstvo druhých stupňů základních škol. Myslím, že ukončení výuky na základní škole tím, že se žáci dozvědí i věci skutečně nedávné (náš vstup do EU, konflikty na Blízkém východě, 11. září 2001, aj.) a dostanou možnost uvědomit si, že dějiny se neodehrávají jen v době před sto lety, ale i v současnosti by nemuselo být špatné.
    Mne v dějepise vždy bavilo období Antiky a pak novověk (od cca. 18. století) a zejména moderní dějiny. Nicméně, na základní škole jsem neměl dobrou učitelku dějepisu. Období gymnázia bylo slibnější (mnohem!), ale druhou polovinu minulého století jsme jen prolétli, neb již nezbyl čas.
    Dějepis by, dle mého názoru, měl žákům osvětlit historii lidí na Zemi a také je naučit uvažovat v kontextu historie.

    P.S. Na druhou stranu, je alespoň velmi snadné před mnoha lidmi zazářit jako znalec historie zařazením několika známých faktů do kontextu. A to jsem se biflování historických dat nikdy nevěnoval. 🙂

    To se mi líbí

    • tajnyucitel · Prosinec 11

      Snad taky ještě patřím k mladé generaci, takže mi Vaše myšlení vyhovuje a souhlasím s Vaším názorem. Navíc „osnovy“ už nefungují a máte relativní volnost a není problém tam věci po roce 1989/1993 dát. Skutečnou otázkou je, jestli to zvládnete. Osobně mám nejradši moderní dějiny a končím rokem 1989, dál se nedostanu. A to si ještě o Studené válce jen řekneme, co to je, ale do detailů vůbec nestíhám. Jen bloky, jak fungují, jaký byl princip, ale projít Korejskou válkou? Vietnamskou? Nezvládám. Zvládnete to, pokud budete učit frontálně. Když jsem nic neuměl a neměl žádná cvičení, tak jsem vše probral až do roku 2001. Mám doma třeba i prezentaci a nápady na hodinu o vzniku MTV a jak to změnilo svět, ale nikdy jsem se k ní nedostal. Snad až budete učit, tak to zvládnete a dotáhnete tyhle myšlenky až do praxe. Mě stresuje i to, abych se vůbec dostal k Sametové revoluci a to počítám s tím, že nebude žádný JFK, Vietnam apod.

      To se mi líbí

      • Josef · Prosinec 12

        Je hezké vidět, že si dáváte tu práci a skutečně reagujete na komentáře i k článkům staršího data. Jestli to člověk skutečně zvládne je vážně dobrou otázkou. Témat, které je třeba probrat, je skutečně mnoho a plně chápu, že vše se prostě stihnout nedá. Mně by třeba vyhovoval systém seminářů, kdy na běžné hodině budou probrány základní fakta, události a souvislosti (starověk, středověk) a pro zájemce odvykládat i „něco navíc“ v nějaké jiné hodině v týdnu. Přijde mi, že by tímto stylem bylo možné uspořit v průběhu nějaké ty hodiny navíc právě pro moderní dějiny, které mi přijdou nejdůležitější (v ohledu toho, co by si měl žák odnést ze školy jako poslední znalosti). Aplikování v praxi by ale jistě nebylo tak snadné jako napsat o tom několik málo řádků textu, toho jsem si plně vědom.
        Upřímně ale nevím, jaký přístup bych k celé výuce zvolil, pokud bych měl skutečně stanout tváří v tvář plné učebně a poskládat do těch necelých šesti desítek hodin, které zmiňujete, dějiny lidstva. V tuhle chvíli bych se asi měl zmínit i o tom, že pedagogiku nestuduji (studuji techniku), ale mám k ní díky své rodině a rodinným přátelům poměrně blízko – alespoň si to tedy myslím a samozřejmě se mohu plést. Myslím, že by ze mne asi nebyl dobrý učitel, nejsem vhodným typem pro toto povolání. A proto i obdivuji s jakým odhodláním se svému řemeslu/poslání věnujete, já bych to asi nezvládl.

        P.S. Pohlížet na MTV jako na důležitou součást dějin mne nikdy nenapadlo, zajímavá myšlenka.

        To se mi líbí

      • tajnyucitel · Prosinec 13

        Mám nápad na další text o změně dějepisu, ale teď ho momentálně předbíhají asi další čtyři.

        Já jsem se pro učení také naprosto nehodil a možná stále nehodím, protože pořád od žáků slyším, jak jsem „divnej“:)

        To se mi líbí

  3. Marek Tvrdoň · Leden 1

    Jsou to metody a nápady, které jednoznačně fungují. V zásadě totožné nebo podobné využívám při výuce už hodně dlouho (omlouvám se, k mladší generaci už v padesáti asi nepatřím). Troufnu si říct, že podobně učí většina učitelů v naší škole většinu předmětů (už dost dlouho, i kdy začátky byly těžké – i od rodičů jsme museli poslouchat, proč si v té škole jenom hrajeme, až když výsledky ukázaly, že k tomu „hraní“ musím hodně umět a zvládat, pochopili). Mimochodem – právě dva kantory sháníme, nechcete k nám? I ty třídní schůzky by Vám potom dávaly smysl, našli jsme recept, jak je dělat, snad i proto na ně chodí víc než 95% rodičů. Ať se Vám daří! Marek Tvrdoň, ředitel ZŠ Kunovice, U Pálenice

    Liked by 1 osoba

  4. tajnyucitel · Leden 3

    Dobrý den. Děkuji Vám za komentář. Je mi jasné a je to extrémně dobře, že učitelů používající moderní fungující metody je víc a víc, stejně tak mi je jasné, že jsem jen další v řadě. Často se snažím uvádět zdroj, kde jsem metodu vzal a psal jsem i článek, že dnes hlavní úkol učitele je hledat metody a šířit je dál, aby se zlepšilo celé školství. Přesto si myslím, že je potřeba dál fungující cvičení šířit, aby byly na většině škol. Nemůžu si pomoc, že školy, kde je používá celý (!) sbor, jsou většinou „malé“. Taky Vaše škola vypadá jako důkaz, že školu vážně buduje ředitel a lze uskutečnit změny právě přes jeho/její osobu.

    Děkuji i za nabídku, kdybych hledal změnu, určitě se ozvu (v rozumném období, ne v červnu:)).

    To se mi líbí

  5. Anonymní · Leden 19

    Dobrý den, tajný učiteli,

    pročítal jsem Váš blog a zaujalo mě Vaše praktické zaměření a stimulující témata k diskuzi. Měl bych pro Vás také nabídku, i když ne zaměstnání! S přáteli učiteli organizujeme každý měsíc ve Skautském institutu v Praze na Staroměstském náměstí „Učitelské večery“, kde mezi sebou sdílíme praktické výukové metody. Děláme krátké prezentace (max 10 minut) s podtitulem – „Co mohu zítra použít ve třídě“. Bylo by skvělé mít Vás na jedné z našich setkání.

    Zde je odkaz na náš Facebookový event:
    https://www.facebook.com/events/197521397464039/

    S pozdravem,
    Alexis Katakalidis

    Liked by 1 osoba

  6. Anonymní · Leden 19

    Pokud chcete, ozvěte se mi na účtu ucitelskyvecer@gmail.com

    Děkuji!

    To se mi líbí

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s